Salvia pratensis - šalvěj luční
Slovensky: Šalvia lúčna
Čeleď: Lamiaceae - hluchavkovité (pyskaté)
POPIS:
Vytrvalá, až 80 cm vysoká bylina. Lodyha přímá, v horní části obvykle větvená, chlupatá, s 1 až 3 páry listů, přízemní listová růžice za květu vyvinutá. Listy vstřícné, vejčité nebo trojúhelníkovité, na bázi uťaté nebo srdčité, zubaté nebo vroubkované, chlupaté, dolní lodyžní listy řapíkaté, horní až přisedlé. Lichopřesleny 3 až 6květé, listeny maximálně v délce kalicha, koruna fialová, zřídka růžová či bílá, korunní trubka prohnutá, horní pysk přilbovitý, dolní pysk 3laločný. Kvete v V až VII.
STANOVIŠTĚ:
Výslunné stráně, louky, meze, okraje cest, náspy, příkopy, preferuje půdy vlhké až vysýchavé, provzdušněné, humózní, lehčí hlinité, zásadité až slabě kyselé.
ROZŠÍŘENÍ:
V ČR hojná v teplejších oblastech, chybí v nejzápadnějších částech Čech a v horských oblastech, v jižních Čechách roztroušeně až vzácně, obecně od nížin po podhorské oblasti (max. asi 600 m n.m.). Celkově roste zejména v jižní Evropě vyjma Pyrenejského poloostrova, na západě od jihovýchodní Anglie a Francie, na východě po Ukrajinu, na severu Evropy jen druhotně, izolovaně v Malé Asii, na Krymu a v Předkavkazí, zavlečena do Severní Ameriky.
LÉČITELSTVÍ:
Občas užívána stejně jako šalvěj lékařská, vzhledem k odlišnému obsahu účinných látek by však neměla být zaměňována, hodí se zejména k zevnímu použití např. ke koupelím končetin při revmatismu.
ZAHRADA:
Občas je pro ozdobu pěstována na zahradách, pěstuje se podobně jako šalvěj lékařská.
Komentáře
Jana
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.