Choulivka jerišská neboli růže z Jericha (Anastatica¹ hierochuntica² L.), druhdy také růží Panny Marie (rosa sanctae Mariae) zvaná, jest jednoletá bylina z čeledi rostlin křížatých (Cruciferae), jejíž lodyha, pouze 1-2 dm vysoká, hned od země bohatě se rozvětvuje v rozestálé, rozsochatá, poměrně silné větve. Listy jsou střídavé, podlouhlé, v řapík súžené, tupě pilovité, v době zralosti opadávající.

Drobné kvítky vyrůstají proti listům buď jednotlivě nebo v kratičkých, chudých hroznech. Mají huňatý kalich, bílou 4plátečnou korunu, 6 čtyřmocných tyčinek a svrchní semeník s dlouhou čnělkou, z něhož dospívá břichatá, chudozrnná šešulka.

Choulivka roste na suchých písčinách v Egyptě, Arabii, Syrii a Palestině, v okolí Jericha však se nevyskytuje. Jest tím pamětihodna, že větve její, když šešulky dozrály a listy s nich opadaly, zdřevnatí, uschnou a schoulí se v klubko. Poněvadž má rostlina slabý kořínek, může pak býti vichrem ze země snadno vyrvána a daleko vláčena po poušti, při čemž semena její se z tobolek vysypávají. Z toho patrno, že shazujíc listy a choulíc se do klubka, rostlina jednak se přizpůsobuje k životu ve vyprahlé poušti, jednak napomáhá k tomu, aby se semena její v poušti co nejdále rozšířila.

Vloží-li se uschlá, třebas úplně odumřelá rostlina do vody, počnou se větve její narovnávati a rozloží se do kruhu, jako by celá rostlina znova oživla. Když však voda z nasáklých větví opět se vypaří, větve schoulí se do klubka znova. Tato hygroskopická vlastnost, jevící se na sušených rostlinách i mnoho let starých, byla příčinou, že se ve středověku rostlině připisovaly zázračné účinky a byly o ní rozšiřovány všelijaké pověry, zvláště od té doby, co ji počali do Evropy z Palestiny přivážeti křižáci. Mimo jiné vypravovalo se o ní, že se rozvíjí ve své vlasti jenom v den narození Páně. Proto ji mnohé křesťanské rodiny od poutníků vrátivších se z Jerusalema často za značně vysokou cenu kupovaly a chovaly ji jako drahocennou památku ze Svaté země. V některých krajinách bylo o Štědrém večeru zvykem, dávati suchou růži z Jericha na mísu s vodou, a když počala „oživovati", zpívaly se vánoční písně. V jihovýchodním Švýcarsku udržel se tento nábožný zvyk až do 19. století.

Nemáte oprávnění psát komentáře.