Hesperis matronalis - večernice vonná
Slovensky: Večernica voňavá
Čeleď: Brassicaceae - brukvovité (křížaté)
POPIS:
Vytrvalá, 30 až 120 cm vysoká, hustě chlupatá až skoro lysá bylina, bez žláznatých chlupů. Listy drobně zubaté až téměř celokrajné, lysé až hustě chlupaté, přízemní a dolní lodyžní řapíkaté, podlouhlé až eliptické, střední a horní krátce řapíkaté až téměř přisedlé, vejčité až kopinaté, na bázi slabě objímavé. Květy fialové až tmavě purpurové nebo bílé, vonné, nejvíce ve večerních hodinách (odtud také název rostliny). Kvete v VI až VII.
STANOVIŠTĚ:
Polostinná vlhčí místa, pobřežní křoviny, okraje lesů, parky, zahrady, hřbitovy, skládky.
ROZŠÍŘENÍ:
Původní ve Středozemí (Španělsko, jih a střed Francie, Itálie, Balkán, Rumunsko, Bulharsko, na severu po jih Rakouska a Slovensko), v ČR pěstována a velmi často zplaňuje.
PĚSTOVÁNÍ:
Večernice vyžaduje slabě zastíněné místo a běžnou zahradní půdu. Množí se semeny, která se vysévají v červnu, rostlina pak vykvétá dalším rokem. Pěstují se i plnokvěté odrůdy (tyto se množí letními řízky).
