Kořenovník obecný neboli mangle1,mangrove (Rhizophora2 mangle L.) jest zajímavý strom vytvářející ještě s několika jinými rostlinami na pobřežích tropických moří, zejména v mělkých zátokách, charakteristické houštiny známé pod jménem houštin manglových neboli mangrovových. Kořenovníkem slove odtud, že jeho kmen i spodní větve vyhánějí silné vzdušné kořeny, které se obracejí šikmo do bahna a v něm se upevňují, tak že jest pak rostlina ke dnu jakoby četnými provazy přivázána a náraz vln jí neškodí.

Kořenovník obecný - Rhizophora mangle

Vstřícné, krátce řapíkaté, podlouhle vejčité, celokrajné listy jsou nahloučeny na koncích větví a hned pod nimi vyrůstají čtyřčetné květy s dvěma okvětními obaly, 8 tyčinkami a polospodním semeníkem, z něhož dospívá vejčitá, asi 2 cm dlouhá, jednosemenná bobule.

Plody jsou zvláště tím zajímavé, že semena v nich počnou klíčiti, dokud jsou ještě na stromě. Klíček prorazí osemení a průběhem několika měsíců vyroste v kyjovitý, 3-6 dm dlouhý útvar, který se konečně od plodu oddělí a tlustším koncem spadne do bahna. Již v několika hodinách po té začnou z konce zarytého do bahna vyrážeti postranní kořínky a o málo později počnou se na druhém konci vyvinovati listy. Mladá rostlinka spěchá s prvním vývojem tak rychle asi proto, aby se včas zakořenila a pojistila se proti nastávajícímu mořskému přílivu, který by ji snad mohl zanésti na místo málo příznivé.

Užitek manglí záleží v tom, že dávají tvrdé dřevo, tříselnatou kůru, která se v novější době hojně dováží i do Evropy, a sladké ovoce, z něhož možno kvašením připraviti druh vína. Ve spleti kořenů mangrovových formací nalézají úkryt mnozí vodní ptáci, korýši, škeble a jiní živočichové. Místy tvoří mangrovové kořeny přirozené mosty, po nichž možno přecházeti.

1Jména podobných stromů na ostrovech Malajských.

2Slož. z řec. kořen + nesu.

 

 

 

 

Nemáte oprávnění psát komentáře.