Pertrám1 obecný (Anacyclus2 officinarum3 Hayne, Anthemis4pyrethrum W.), u Presla zvaný trahok, jest bylina z čeledi rostlin složnokvětých, vnějškem podobná našemu rmenu, anať má dvakráte peřenodílné listy a drobounké kvítky: uvnitř úboru s korunami trubkovitými, žlutými, na obvodě úboru s korunami jazykovitými, bílými, někdy vně načervenalými. Křídlaté nažky jsou těsně směstnány na klenutém úborovém lůžku mezi plevami.
Roste v krajinách Středomořských planě a také se tam pěstuje pro léčivý, asi jako husí brk silný kořen. Druhdy pěstovali pertrám obecný jako léčivou bylinu i v Čechách a v jižním Německu, anoť odvaru z kořene (radix pyrethri germanici) užívalo se za domácí lék podporující odkašlávání a kořen se žvýkal při bolení zubů.
Dnešního dne setkáváme se ovšem s pertrámem obecným velice zřídka. Pěstují-li jej tu a tam ojediněle v některé venkovské zahrádce, děje se tak spíše pro okrasu nežli za účely lékařskými.
Kořen pertramový, z něhož v lékárnách připravují tinkturu na zuby a do ústních vodiček, nepochází zpravidla z pertrámu obecného, nýbrž z velice podobného pertrámu římského (Anacyclus pyrethrum DC.), jejž pěstují hlavně v Alžíru a Tunisu. Oproti kořenu pertrámu obecného jest kořen pertrámu římského (radix pyrethri romani) mnohem silnější, maje v průměru tloušťky 1-3 cm. Ostatně jest až přes 1 dm dlouhý, usušen tvrdý a křehký, na povrchu hrbolatý, podél hluboce rýhovaný, hnědý.
1Zkomolením z pyrethrum, což jest slož. z řec. oheň + hustý, silný, vzhledem k palčivé chuti kořene.
2Správněji by bylo psáti ananthocyclus, slož. z řec.bez + květ + kruh, paprsek; některé druhy mají totiž úbory bez paprsku.
3Lat. officinarum = lékárnický.
4Tímto jménem rozuměli starověcí Řekové několik rostlin podobných rmenu a bohatě kvetoucích.