Sassafras¹ lékařský (Sassafras officinalis Nees, Laurus² sassafras L.), u Presla také kušťou zvaný, jest strom prostřední výšky, zřídka keř, mající střídavé, řapíkaté, vejčité listy bud nedělené nebo trojlaločné.

Žlutavě zelené květy, zahalené před rozvitím do opadavých šupin, rozvíjejí se o něco dříve nežli počnou rašiti listy. Jsou sestaveny do chudých hroznů s počátku zkrácených a směstnaných do svazečků. Zakrněním jednoho pohlaví jsou různopohlavné; ostatně však připomínají svým složením květy vavřínu (Laurus), s nímž sassafras náleží do společné čeledi. Majíť 6dílné okvětí, šest, po případě devět tyčinek, jejichž prašníky se otvírají chlopněmi, a svrchní semeník s jednoduchou čnělkou.

Plody jsou ellipsoidické, jednosemenné, tmavomodré peckovice, objaté na spodu vytrvalou okvětní číškou.

Sassafras roste v jižních státech Severní Ameriky, zejména v Kanadě a Floridě. Pěstují jej však se zdarem také v jižní Francii, ba i ve střední Evropě by mohl býti pod širým nebem pěstován, když by se na zimu dobře zakryl. Kůra i dřevo sassafrasové, zvláště z kořene, jsou proniknuty jedovatým etherickým olejem - safrolem, od něhož páchnou koprem a zasládle palčivě chutnají, tak že hmyz jich nerozežírá. Proto v tropické Americe, kde trpí dřevěné výrobky velice všekazy, zhotovují ze dřeva sassafrasového lehký nábytek a cestovní kufry. Z mladých větví a kůry připravují v Americe chutný nápoj (zvaný po anglicku rootbeer) a listy upravují jako špenát.

Do Evropy dováží se sušený kořen sassafrasový (radix sassafras) buď v drobných třístičkách nebo v nepravidelně zprohýbaných, asi 15 cm dlouhých kusech, které mají popraskanou, šedou kůru a lehké, houbovité dřevo. Doporučujíť různé praeparáty z něho jako prostředek pro pocení a močení a jako lék v chorobách příjičných. V naší době však bývalá jeho rozhlášená pověst značně pobledla.

Etherický olej safrol, jejž destillací z kořene sassafrasového vytahují, přidávají do toiletních mýdel, napouštějí jím šňupavý tabák, ba přimíchávají ho i do likérů.

Nemáte oprávnění psát komentáře.