Vítod1 senega2 (Polygala3 senega L.) jest vytrvalá bylina vytvářející husté trsy jednoduchých, 2-3 dm vysokých lodyh se střídavými, kopinatými, přisedlými nebo v kratičký řapík súženými, celokrajnými listy. Nahoře zakončují se lodyhy štíhlými klasovitými hrozny drobných, bílých nebo růžových kvítků, z nichž později dospívají elliptičné tobolky.

Vítod senega - Polygala senega

Složení kvítků jakož i vnějšek celé rostliny připomíná vítod obecný (Polygala vulgaris L.), který u nás roste na lukách i v lesích. Vítod senega jest domovem v lesích Severní Ameriky.

Domorodí Indiáni bylinu tuto v lesích horlivě vyhledávají a kořen její vyhrabují, užívajíce ho od dávných dob jako protijedu proti uštknutí jedovatými hady. Jsa proniknut kyselinou vítodovou neboli seneginem (polygalinem), kořen senegy vyznačuje se palčivou až škrablavou chutí a jest léčivý. Proto jej dovážejí z Ameriky, zvláště ze Spojených Států též do Evropy a prodávají jej pod jménem kořene chřestýšového nebo koř. senegového (radix senegae, radix polygalae) do lékáren, kdež z něho připravují syrup doporučovaný v chorobách plic, proti zašlemování a pod. Odvar z kořene podporuje pocení a žene na moč. Prášek z něho nutí ku kýchání.

Od jiných léčivých kořenů poznává se sušený, asi 1 dm dlouhý, jako husí brk tlustý a všelijak zkroucený kořen senegový hlavně tím, že jest na hořejším konci rozšířen v hrbolatou, mnohohlavou palici.

1Dle Jungmanna vzato z ruštiny.

2Tak zovou tu bylinu domorodci v Sev. Americe.

3Slož. z řec. mnohý mléko; o některých druzích vítodů domnívali se druhdy, že po nich dobytek dobře dojí.

 

Nemáte oprávnění psát komentáře.