Fagopyrum esculentum - pohanka obecná (pohanka jedlá)

Syn.: Polygonum fagopyrum, Fagopyrum vulgare, Fagopyrum sagittatum
Slovensky: Pohánka obyčajná

Čeleď: Polygonaceae - rdesnovité

 

POPIS:

Jednoletá, 50 až 140 cm vysoká bylina. Lodyha přímá, často červeně zbarvená, nevětvená nebo je málo větvená. Listy řapíkaté, jen horní přisedlé, čepel trojúhelníkovitá, na bázi srdčitá až střelovitá, botka malá, jen asi 5 mm dlouhá. Květy jsou uspořádány ve svazečcích, které skládají květenství podobná hroznům, jednotlivé květy jsou oboupohlavné, 5četné, bílé nebo růžové, tyčinek je 8, pestík 1, čnělky 3. Plodem je tmavě hnědá, 3hranná nažka. Kvete v VI až VII.

ROZŠÍŘENÍ:

Pohanka pochází z jižní Sibiře a severní Číny, u nás je místy pěstována a přechodně někdy i zplaňuje. Pěstuje se (a může i zplaňovat) i v jiných částech Evropy, Asii a Severní Ameriky.

LÉČITELSTVÍ:

Ve fytoterapii se využívá kvetoucí nať, někdy i slupky semen.
Droga obsahuje flavonoidní glykosid rutin a dále vitaminy skupiny B, vitamin E, cholin, bílkoviny a značné množství stopových prvků (draslík, fosfor, hořčík, vápník a trochu železa, mědi, manganu a zinku).
Pohanka se užívá zejména pro schopnost zvyšovat pevnost a pružnost cévních stěn (což zajišťuje vysoký obsah rutinu), tj. např. při křečových žilách, hemoroidech, bércových vředech, při nedostatečném prokrvení končetin nebo jako podpůrný prostředek proti praskání cév (proti náhlým mozkovým příhodám apod.). Nať se podává obvykle ve formě nálevu, pohankové pomleté slupky se berou 4x denně v množství cca půl čajové lžičky.

DALŠÍ UŽITÍ:

  • Pohanka se pěstuje pro jedlé, moučnaté plody, z nichž se připravuje např. pohanková kaše. U nás byla pohanka oblíbena nejvíce v 18. století, později její obliba výrazně klesala ve prospěch dnes běžných obilovin.
  • Pohankové plody a slámu lze použít jako krmivo pro zvířata. Při déletrvajícím krmení se však u zvířat může objevit vyrážka vyvolaná zvýšenou citlivostí na světlo (fagopyrismus, čili pohanková nemoc, kterou způsobuje látka zvaná fagopyrin, jež je v pohance přítomna).
  • Pohanka se pěstuje i pro farmaceutické účely, získává se z ní glykosid rutin, kterého obsahuje okolo 1,8%.
  • Pohanka je vhodnou medonosnou rostlinou.

PĚSTOVÁNÍ:

Pohanka je celkem nenáročnou rostlinou, roste v téměř jakékoliv půdě, v době kvetení a zrání plodů však vyžaduje dostatek vláhy a tepla (v této době jsou pro ni již teploty okolo +1 °C smrtelné). Protože má velmi krátkou vegetační dobu, lze ji použít i jako meziplodinu, neboť nať je možné sklízet již asi měsíc po zasetí a plody přibližně za 3 až 4 měsíce.


Starší komentáře návštěvníků těchto stránek:

(Tyto komentáře byly vloženy do původní verze tohoto webového herbáře a není možné už na ně přímo reagovat. Svůj příspěvek však mužete vložit dole.)

Miloš Sonnewend napsal(a) dne 11.9.2008:
Jen k poznámce,že se jedná o medonosnou rostlinu, bych rád uvedl,že pohankový med má specifickou, pro mnohé nepříjemnou vůni až zápach,zvláště při použití do teplých nápojů.

  • Oxana napsal(a) dne 25.8.2011:
    Pohankovy med je ten nejnej... A ma vuni jako pohankove kvety, voni bajecne!

Nemáte oprávnění psát komentáře.