Persicaria hydropiper - rdesno peprník
Syn.: Polygonum hydropiper
Slovensky: Horčiak pieprový (stavikrv pieprový)
Čeleď: Polygonaceae - rdesnovité
POPIS:
Jednoletá, 15 až 100 cm dlouhá bylina výrazně pálivé chuti. Lodyha přímá nebo vystoupavá, obvykle větvená, lysá, často červeně nebo fialově naběhlá. Listy krátce řapíkaté, kopinaté až podlouhlé, na obou stranách zúžené, často s tmavou skvrnou. Botka na horním okraji brvitá. Květenství řídké, přetrhované, na konci obvykle nící, květy nazelenalé, na okraji bělavé až narůžovělé. Kvete v VI až IX.
STANOVIŠTĚ:
Břehy, vlhké lesní cesty, rumiště, příkopy, vlhká pole a louky, na půdách vlhkých, výživných, dusíkatých, nevápnitých.
ROZŠÍŘENÍ:
V ČR roztroušeně, místy až velmi, roste hojně od nížin po nižší horské polohy (max. asi 850 m n.m.), v poslední letech se zřejmě v některých lokalitách dále intenzivně šíří, neboť se zdá, že mu neškodí znečištění našich vod. Celkově roste v téměř celé Evropě, na východ až po sever Indie, druhotně roste i v jiných částech světa, např. v Severní Americe.
LÉČITELSTVÍ:
Obsahuje třísloviny, flavonoidy, rutin, hořčiny, kyselinu gallovou, silice, vosky, vitamín C a K a železo.
Sbírá se nať (Herba hydropiperis), nejlépe v červenci, možno však sbírat až do podzimu.
Droga působí protiprůjmově (zejména u krvavých průjmů), zastavuje krvácení, dezinfikuje močové cesty, snižuje bolesti břicha (ježto zpomaluje střevní peristaltiku), tlumí děložní stahy, čehož lze využít při nebezpečí potratu, zevně ji lze použít např. při revmatismu.
Podává se obvykle ve formě nálevu (3x denně po 350 ml), jenž se vaří krátce, jen asi 5 minut, nebo ve formě tinktury, která se dávkuje 3x denně po 40 až 60 kapkách.
JINÉ POUŽITÍ:
Jakoukoliv část rostliny vyjma kořene lze použít jako náhražku pepře - během roku lze takto sbírat např. listy, na podzim pak i semena, která je před použitím vhodné pomlít. Ostatně, i latinské druhové jméno peprníku znamená v překladu "vodní pepř" (hydro - piper), ježto roste obvykle poblíž vod a má chuť pepře.
