Rumex crispus - šťovík kadeřavý
Slovensky: Štiav kučeravý
Čeleď: Polygonaceae - rdesnovité
POPIS:
Vytrvalá, 30 až 100 cm vysoká bylina. Lodyha přímá, často hnědě naběhlá. Přízemní listy až 35 cm dlouhé, dlouze řapíkaté, podlouhle kopinaté, na bázi klínovité, na okraji zvlněné, horní lodyžní listy podobné, ale menší. Květenství jen v dolní části s listeny, krovky okrouhle trojúhelníkovité, celokrajné, na bázi někdy srdčité, mozolek v délce alespoň poloviny délky krovky. Kvete v VI až VIII.
STANOVIŠTĚ:
Rumiště, podél cest, louky, pastviny, pole, okolí hnojišť, na půdách těžkých, výživných, hlinitých, dusíkatých.
ROZŠÍŘENÍ:
V ČR v teplejších oblastech nížin a pahorkatin hojně až obecně, směrem do vyšších a chladnějších poloh ubývající. Celkově je považován za jednu z pěti nejrozšířenějších rostlin světa, v Evropě roste po 69° severní šířky, ostrůvkovitě se vyskytuje ve střední Asii a v Japonsku, zdomácnělý je v Severní Americe, v Austrálii, na Novém Zélandu a v mírných pásmech Afriky i Jižní Ameriky.
LÉČITELSTVÍ:
Šťovík kadeřavý byl zejména v minulosti užíván jako léčivá rostlina, jeho oddenek údajně působí projímavě a jeho plody naopak protiprůjmově.
