Pinguicula vulgaris - Tučnice obecná
Slovensky: Tučnica obyčajná
Čeleď: Lentibulariaceae - bublinatkovité
Popis:
Vytrvalá, hmyzožravá rostlina s přízemní růžicí listů a s květy vyrůstajícími na stvolu. Její listy jsou eliptické až obvejčité, celokrajné, masité, lesklé, světle zelené až nažloutlé, na svrchní straně pokryté lepícími a trávicími žlázkami. Květní stvol je až 25 cm vysoký, žláznatě chlupatý. Květy jsou velké 1 až 2 cm, koruna je 2pyská, na vnější straně žláznatě chlupatá, modrofialová s bělavou skvrnou v ústí korunní trubky. Plodem jsou tobolky. Kvete v V až VII.
Pozn.:
- Listová růžice před zimou odumírá a namísto ní se vytváří přezimující pupen (hibernakulum), který je tvořen šupinovitými lístky pevně přitisklými k sobě navzájem, jež chrání zárodky budoucích nových listů. V dolní části tohoto pupenu zároveň vyrůstají drobné, snadno oddělitelné rozmnožovací pupeny.
- Listy jsou schopny k sobě přilepit drobný hmyz, který na ně usedne, a který je pak pomocí trávicích žlázek rozložen a rostlinou stráven.
Stanoviště:
Rašeliniště, rašelinné louky, prameniště, slatiny, vlhké příkopy, břehy rybníků, mokré skály, na půdách mokrých, kyselých až slabě zásaditých, stanoviště slunné až polostinné.
Rozšíření:
V ČR rostla dříve roztroušeně, dnes však už jen řídce až vzácně, nejvíce v jižních a západních Čechách, nejhojnější je na Šumavě, odkud je známo zhruba 30 lokalit, z teplejších oblastí Čech jsou uváděny pouze 2 lokality v Čechách středních. Na Moravě se vyskytuje hlavně v Hrubém Jeseníku. V nedávné době (v r. 2007) byly zhruba po 300 letech nalezeny i dvě nevelké lokality v Krkonoších, kde byly původní malé populace tučnice zničeny (resp. vysbírány) údajně již na počátku 19. století. Celkově roste v Evropě zejména v její severní a střední části, na jihu se vyskytuje po sever Pyrenejského poloostrova, na východě po Ural a Jakutsko, dále roste v Severní Americe (Aljaška ...), v Grónsku a na Islandu.
Užití:
V minulosti se tučnice používala v léčitelství, např. v Alpách se přikládala na nemocná kravská vemena. Ve Švédsku se pro zlepšení chutě údajně přidávala do mléka.
