Robinia pseudacacia - trnovník akát (trnovník bílý)

Obchod u Wendyse:

Dračí síla Goji tea - 50 g Cena: 32 Kč Ovocný čaj s plody GOJI (kustovnice čínská - Lycium chinensis) Goji plody jsou považovány za potravinu nového typu. Z nutričního hlediska jsou Goji dost možná tím nejhodnotnějším ovocem na planetě! Obsahují 18 druhů aminokyselin, včetně všech osmi ...číst dál Detail

Eleuterina kapky - 50 ml Cena: 98 Kč Eleutherine bulbosa - snažnice cibulovitá (eleuterina cibulovitá) Složení: Vodka, Eleutherine bulbosa - obsahuje 40% alkoholu. Dávkování: 1 čajová lžička (15 až 20 kapek) 1x denně do čaje nebo vody. Doplněk stravy. *** Eleutherine bulb ...číst dál Detail

Čeleď: Fabaceae - bobovité (motýlokvěté, luštinaté)

Rod

Robinia zahrnuje 10 až 20 druhů, které jsou domovem v Severní a Střední Americe, nejvíce v Mexiku a v jižních částech USA.

Popis:

Až 30 m vysoký strom nebo keř. Borka hluboce rozbrázděná, světle šedá až hnědošedá. Listy střídavé, až 30 cm dlouhé, dlouze řapíkaté, lichozpeřené, se 4 až 10 páry lístků, palisty přeměněny v 2 silné trny (někdy chybí), lístky řapíčkaté, eliptické, vejčité nebo podlouhlé, na vrcholu s nasazenou špičkou, řapíky i řapíčky pýřité. Květy uspořádány v převislém hroznu až 20 cm dlouhém, bílé nebo narůžovělé, se žlutozelenou skvrnou na pavéze, vonné, až 2 cm velké. Lusky až 10 cm dlouhé, vytrvávají na stromě až do dalšího roku. Kvete v V až VI.

Stanoviště:

Lesy, podél cest, aleje, náspy, zahrady, parky, města, na půdách chudých i výživných, hlinitých, převážně sušších, stanoviště světlé.

Rozšíření:

Původní ve východní a střední části Severní Ameriky, do Evropy byl dovezen kolem roku 1600, u nás masivně vysazován asi o 150 let později, v současnosti velmi často pěstován a dokonale zdomácněn nejen v ČR, ale i v jiných oblastech mírného pásma.

Jedy:

Vyjma květů je celá rostlina jedovatá. Obsahuje blíže nespecifikovaný alkaloid (v kůře, kořenu a semenech) a glykosidy robin a fasin (v květech a kůře), které vyvolávají shlukování (aglutinaci) červených krvinek podobně jako ricin (viz. skočec obecný). Dále je přítomna kyselina glykosyringová, amygdalin, tuk, sitosterin, stigmasterin a třísloviny, v květech silice, v květech a listech robinin, rhamnosa a žluté barvivo, které je přítomno i v kůře.
Otravy trnovníkem se projevují bolestmi břicha, průjmem, ztíženým dechem, slabostí srdce, křečemi, v těžších případech dochází k ochrnutí a následné smrti. Otravy byly pozorovány u zvířat (kůň, skot), ale i u dětí po okusování sladkých kořenů trnovníku.

Užití:

• Trnovník poskytuje poměrně kvalitní dřevo, které se užívá zejména jako dřevo stavební a vzhledem k vysokému obsahu tříslovin se hodí i pro stavby vodní, lze jej použít i k barvení (obsahuje žluté barvivo).
• Květy lze použít rovněž k barvení látek nebo papíru na žluto, v některých krajích se i pojídají podobně jako kosmatice z bezu (o tom, že by to bylo ale zdravé, lze pochybovat) nebo se užívají k přípravě aromatické vody a v Orientu se přidávají do osvěžujícího nápoje zvaného šerbet.
• Semena se někdy užívala k nastavování mouky, pražívala se jako kávovina, dá se z nich získat poměrně kvalitní technický olej (obsahují jej okolo 12%), z lusků se údajně v Americe připravoval sirup s narkotickými účinky.
• Jde o významnou medonosnou dřevinu.
• Hodí se k osázení chudých a suchých půd, roste i v místech pro většinu rostlin obtížně obyvatelných jako jsou okolí továren, lomy, nádraží apod. Díky množství podzemních výběžků se dosti rychle šíří a zpevňuje půdu. Na druhou stranu jsou ze spadaného listí trnovníku uvolňovány do půdy fenolkarboxylové kyseliny, které potlačují klíčení jiných rostlin, takže původní vegetace z blízkosti trnovníku brzy mizí a je nahrazována vegetací novou, zejména nitrofilními rostlinami jako jsou kopřivy apod. (trnovník váže na své kořeny vzdušný dusík, jehož sloučeninami pak obohacuje půdu).

Pěstování:

Pěstuje se v několika kultivarech, na půdu není náročný, měla by ale být spíše sušší, může být i chudá, vápnitá a kamenitá, stanoviště slunné. Množí se semeny, která se sejí v květnu v době, kdy již nehrozí ranní mrazíky.

Trnovník akát v Českém herbáři z roku 1899:

Akát (Acacia), známý strom, pochází z teplých krajin, ač nyní zdomácněl u nás.

Rozeznává se několik druhů ; některé rostou co keře. Hlavnější druhy jsou: Catechu ve východní Indii a Bengalsku. Ze dříví a nezralého ovoce tohoto stromu připravuje se výtažek, catechu zvaný, jenž má účinek stahující. Z nezralých šešulek ak. obecného, arabského a nilatského upravuje se šťáva akátová (Succus Acacie verae), jež lisuje se a suší i potřebuje se v lékárnách. Šťáva stromu užívá se k upevnění dásní. Též proti průjemu se užívá a proti bolení očí.

Do obchodu přicházejí dva druhy catechu, bombayské, v kusech větších, hrubších, jež mají barvu červenavě hnědou; bengalské catechu, v kusech ještě větších, barvy špinavošedé, jež vyhlížejí jako mramorové. Oba druhy jsou bez vůně, chuti přihořklé; obsahují tříslovinu. Užívá se ho proti krvotokům, průjemům v podobě prášku, pilulí neb mixtury. Též kloktadlo se z něho dělá.

Ve zvěrolékařství lze užiti ho všude, kde třeba léku stahujícího; při průjemu, úplavici a pod. koním a skotu 8—15, ovcím a prasatům 2—4 gr. 3—4 krát denně. Dává se tekuté, co lektvař neb v pilulích. Obyčejně přidá se jiný, hořký lék, třeba opium, blín neb žíraviny. Angličtí lékaři radí proti průjemu za podráždění střev sloučení catechu pro skot s opiem 8—12 gr. a 2—4 gr. páleného vápna, lépe ještě magnesie nebo křídy 30 gr. denně dva- i třikráte.

Některé druhy akátů rostou v Africe, od Senegalu až do Egyptu; v Arábii zase jiné, které poskytují tak zvané arabské klí, gummi arabicum.

Arabské klí tvoří kousky nepravidelné, bělavé, žlutavé bez vůně a chuti, ač bývá nakyslé; rozpouští se v studené vodě; senegalská guma tvoří větší, okrouhlejší, červenavé, průhledné kusy.

V lékařství užívá se jí při zánětech; rozpouští se ve vodě a pije; zvláště používá se k ochraně proti účinku ostrých látek; též proti průjemu, kašli, vředům plicním, proti žaludkovým obtížím, — tu pije se s vínem, — též za počisťující lék se hodí.

Proti chrkání krve užívá se klí toto rozředěné v růžové vodě, — zastavení moče, způsobené chlastem, odstraní thé z klí připravené.

Zánět oční léčí se kapáním do oka roztoku klí ve vodě.

Klí dává se obyčejné co smíšenina, pulvis gummosum, skládající se z I n. škrobové mouky, též tolik sladkého dřeva (prášku), 2 n. arb. klí a bílého cukru. Co prášku užívá se jí k zasypávání, by zastavila se krev tekoucí z ran, při čemž dobře jest přimíchati trochu kamence.

[přejít do tohoto starého herbáře]

Poznámky návštěvníků těchto stránek:

Zora Inova (Zora.72[zavinac]seznam.cz) napsal(a) 16.5.2012, 13:37 hod.:
Dobry den, mohu z akatu udelat doma vino??? Sirup uz se dela , ale kvetu jsem nasbirala az moc.... Dekuji. Odpovedi radeji na mail.... Dekuji
[reagovat]

Anonymka:-) napsal(a) 4.6.2009, 19:20 hod.:
Chtěla bych se zeptat jestli neexistuje nějaký jiný akát než je tento.My doma máme jiný a je o hodně menší a má fialové květy.Děkuji.
Anonymka
[reagovat]

Jiří Valíček napsal(a) 27.10.2009, 12:17 hod.:
Zřejmě to nebude akát, ale wistárie čínská.

[napsat novou poznámku nebo dotaz k této rostlině]

Obchod u Wendyse: Dračí síla Goji tea - 50 g Cena: 32 Kč Ovocný čaj s plody GOJI (kustovnice čínská - Lycium chinensis) Goji plody jsou považovány za potravinu nového typu. Z nutričního hlediska jsou Goji dost možná tím nejhodnotnějším ovocem na planetě! Obsahují 18 druhů aminokyselin, včetně všech osmi esenciálních aminokyselin (např. tryptofan či isoleucin), 21 stopových prvků (jmenujme například zinek, železo, měď, vápník, selen, fosfor a germaniu ...pokr. Detail

 RSS

Úvod (Home)	Zobraz rostliny:		Zpět (Back)
Všechny	Plané v ČR	Zahradní	Pokojové a skleníkové
Skalničky	Masožravé	Léčivé	Jedovaté a halucinogenní
Jedlé	Jinak užitkové	Byliny	Keře
Stromy	Výtrusné	Vybrat podle čeledí	Kvetoucí v tomto měsíci

Další moje weby: Astrologický program Nebeský kalendář Astrology software Sky Calendar Zvířata na fotografiích Muzeum České Sibiře a Oficiální stránky obce Miličín Spřátelený web: Živé drahokamy