Sambucus nigra, Bez černý, Baza čierna

Sambucus zahrnuje asi 40 druhů, které rostou v mírných a subtropických pásmech (vyjma Afriky).

Popis:

Vytrvalý, obvykle 1,5 až 5 m vysoký keř, občas ale i až 10 m vysoký strom. Listy vstřícné, řapíkaté, lichozpeřené, s 3 až 7 lístky, jež jsou kopinaté až vejčitě kopinaté, krátce řapíčkaté, na okraji pilovité, na vrcholu zašpičatělé, zejména na rubu chlupaté, po rozemnutí mírně páchnoucí. Květy uspořádány v hustých, vrcholových, plochých chocholících o průměru 10 až 25 cm, 5četné, bílé až nažloutlé, vonné. Plodenství nící, plodem je 5 až 8 mm velká černá bobule, tzv. bezinka. Kvete v VI až VII.

Stanoviště:

Okraje lesů, paseky, světlé listnaté a lužní lesy, křoviny, podél cest, lidská sídla, skládky, zahrady, rumiště, podél vodních toků, na půdách vlhčích, dusíkatých, humózních.

Rozšíření:

V ČR vyjma nejvyšších poloh hojně. Celkově roste v téměř celé Evropě kromě části Skandinávie a většiny Ruska, na východě po Kavkaz, Černé moře, Malou Asii, Arménii a Írán, pěstován nebo zavlečen i v dalších částech světa.

Léčitelství:

Sbírá se květ (Flos sambuci) nebo plody (Fructus sambuci), někdy se sbírávaly i listy, kůra nebo kořeny. Květy se sbírají za suchého počasí nejlépe před jejich úplným rozvitím. Suší se co možná nejrychleji ve stínu nebo za umělého sušení při teplotách do 40 °C, před úplným usušením se obvykle sdrhují, aby se zbavily silných stopek. Usušenou drogu je třeba chránit před vlhkostí, aby nezhnědla. Plody se sbírají za plné zralosti a suší se stejně jako květ.
Květ obsahuje glykosidy (např. rutin a sambunigrin), cholin, aminy, organické kyseliny, sacharidy, třísloviny, sliz, saponiny, trochu silice a jiné látky. V plodech jsou přítomny antokyanová barviva, organické kyseliny (např. kyselina jablečná, citronová, kozlíková, octová, vinná, propionová), cukr, třísloviny, silice, hořčiny, pentosan, tyrosin, vosk, guma, pryskyřice, vitaminy (hlavně A a B), silice aj. Kůra a listy jsou jedovaté! Listy obsahují toxický glykosid sambucinigrin a alkaloid sambucin, v kůře jsou přítomny třísloviny, alkaloid a pryskyřice, jejíž působení je značně drastické. Otravy se projevují silným zvracením, průjmem, nechutenstvím a celkovou slabostí. Stejné příznaky se ale mohou objevit i při extrémním předávkování bezovými plody.
Květy působí potopudně, močopudně, snižují horečku a příznivě působí na cévní stěny. Podávají se proto zejména při nachlazení a při chorobách cév. Plody bezu působí analgeticky, osvědčily se zejména při migrénách, neuralgiích, při bolestech trojklaného nervu, páteře či kloubů (zde působí i protizánětlivě), příznivě působí i při křečích trávicího ústrojí a při nadýmání. Listy lze použít zevně ve formě zábalu např. při revmatismu, podle některých autorů působí i protinádorově na zevně přístupné nádory, kašovitý obklad z listů údajně dokáže "vytáhnout vodu z kolena", vnitřně ve formě nálevu čistí krev a užívají se i jako součást čajů proti akné. Při předávkování však může vnitřně podaný bezový list (a stejně tak kůra) vyvolávat zvracení a těžké průjmy!
Květ se podává v nálevu, z plodů je nejlépe použít čerstvou vymačkanou šťávu (šťáva se převaří, smíchá se v poměru 6:1 se 40% lihovinou (např. vodka), přidá se trochu kyseliny citrónové a 15 minut se sterilizuje - podává se pak 8 až 10 polévkových lžic denně po dobu 2 až 3 týdnů), případně se z usušených plodů připravuje odvar.
Informace v tomto odstavci čerpány převážně z: J. Janča, J.A.Zentrich: Herbář léčivých rostlin, díl 1.

Další užití:

Z plodů bezu se připravuje bezinkové víno, zavařeniny, povidla, šťáva či likéry, někdy se užívají i k dobarvování vína a jiných potravinářských výrobků, v minulosti se užívaly i k barvení látek. Květy se užívají k přípravě nápojů, lze je i pojídat smažené (tzv. kosmatice), chutnají však nevalně (alespoň mně).

Pěstování:

Kromě přírodní formy se bez pěstuje i v několika okrasných odrůdách (např. zakrslé odrůdy, s převislými větvemi, s různě zbarvenými lístky či lístky různých tvarů, plnokvěté odrůdy, odrůdy s různě zbarvenými plody). Bez vyžaduje dusíkatou, humózní a vlhčí půdu, stanoviště může být slunné i stinné.

Bez v Českém herbáři z roku 1899:

Bez černý (Sambucus nigra), jest keř nebo strom s větvemi široko rozkladitými, bílou dření naplněnými. Květy stojí v obšírných, plochých latách; malé kulaté bobule jsou černé.

Roste v houštích a sází se v zahradách; kvete v červnu a červenci. Květy silně páchnoucí suší se a slouží za thé; také se jídají pečené, jakož i bobule. — Bezinkový syrup radí se proti nastuzení; přílišná dávka způsobuje průjem. Květ čerstvý ve víně omočený dává se na hlavu (na čelo), když někdo nemůže spáti nebo má bolení hlavy. Bezinkami barví se také víno; šťávou z listí kůže.

Květy v mléce vařené ženou na pot; thé bezové nehodí se pro mladé a krevnaté osoby; způsobí snadno horečku neb zánět. Nejlépe jest, užívá-li se jen při nastuzení.

Květ svaří se s vepřovým sádlem, což protlačeno skrze plátno, dá léčivou masť.

Ve zvěroléčitelství užívá se bezu proti zimnici, hostci, proti křečím, kolice, ale hned při vzniku těchto neduhů, poněvadž později málo již prospívá. Koním a skotu dává se 30—90, ovcím a prasatům 15—30 gr. vždy za 1—2 hod. jako odvar, jenž míchá se s octem, heřmánkem, kozlikem a j. Zevně přikládá se listí při zánětech, zvláště očí a přidává se nějaká bylina narkotická; vlažný odvar užívá se jako vodička oční (k čemuž lze přidati olověný cukr a j.).

Poznámky návštěvníků těchto stránek:

Petr Novak (rocky02[zavinac]seznam.cz) napsal(a) 12.6.2009, 17:58 hod.:
Sambucus nigra L.Bez černý není jedovatý keř,pokud má bílé květy.Podobný keř který má bylinný vrůst zvaný Chebdí - Sambucus ebulus L.-2 m vysoký ,má květy podobné, ale mírně narůžovělé až červenavé.Voní poněkud po hořkých mandlí .Tyto plody i další části keře jsou nebezpečné pro množství kyseliny kyanovodíkové a saponin . Které působí dráždivě ke zvracení. Ve větších dávkách vyvolávají závratě,dávení a průjmy .Chebdí se považuje za jedovaté .Převzato z knihy "Naše rostliny v lékařství" Korbelář Endris.
Bez černý je 100% léčivý , dle mých zkušeností .
[reagovat]

Hanka Sasková (hanasaskova[zavinac]seznam.cz) napsal(a) 9.6.2009, 15:20 hod.:
Přeji pěkný den,z bezu dělám již 21let sirup,med i likérek.Velmi chutné,vše.Řízečky také.Med je trošku řidší,ale to vůbec nevadí,ale je mocinky dobrý.Myslím,že pořekadlo znělo vždy "před lípou smekni a bezem klekni",no,myslím,že může být i heřmánek

,asi všechny byliny,mějte se krásně.
[reagovat]

Pavel z Prahy (semilk[zavinac]centrum.cz) napsal(a) 28.5.2009, 15:57 hod.:
Také to rádi papáme, dříve jsem do těstíčka namáčel celé květy a před obrácením, jsem ty stopky ustřihl. Později jsem tu technologii poněkud změnil - do připraveného těstíčka ty kvítky nastříhám nůžkami, zbydou tam jenom ty tenké stopečky. Zamíchám a leju to na pánev jako "lívance".

Využíváme také zralé (černé) plody k přípravě nápoje opravdu "zázračného" ! Je potřeba mít ale t.zv. "pařák".
Jsou to tři nádoby nad sebou, do dolní se naleje voda, střední slouží k zachycení výsledného produktu a do horní nádoby se vloží plody. Nejrychlejší naškubání plodů, je pomocí vidličky - pozor, šťáva trochu barví ! Po prohřátí chytám výsledný produkt do čistě vymytých lahví, nepoužívám žádnou zatracenou chemii, šťávička je sterilovaná už tou párou ! Zavřít, dát do chladu a pokud byl člověk jenom trochu "pilnej", vydrží to do další sklizně - neplesniví to !
Každý den si dopřeji 1-2pol.lžičky, někdy i víc - ale ne 1/2 litru, nic se nemá přehánět! Co vše je v tom za látky nevím, ale funguje to perfektně asi na celý organismus.
V 68-mi letech, už nejsem žádný mladík - zbytečně bych si něco namlouval. Kouřím, dopřeju si i pivko, případně panáčka slivovičky.
Měl jsem dost vysoký krevní tlak - teď v normálu a přestal jsem brát pilulky. Manželka měla naopak ten tlak moc dole,
je v pohodě! Neznáme co je průjem ani zácpa, nechutenství k papání, nespavost-jenom se mi nechce ráno vstávat z pelíšku do práce. Manželku minimálně jednou týdně (nedělám si čárky)jsem schopen "aktivně" pohladit, bez nějaké chemie !
Máme 4 vnoučata a jedno pravnoučátko - holčinku, třeba je to také tou bezinkou, kdož ví !
Tento recept je od mojí babičky, která si ho napsala do sešitu někdy v polovině "předminulého" století.

Vlasta (vetesnikovav[zavinac]seznam.cz) napsal(a) 18.5.2009, 16:26 hod.:
zde je vyzkoušený recept na Bezinkový sirup. Nepřidávám do něj kyselinu citronovou a vydržel celkem dlouho v lednici bez plísní.
300g květů
1l vody
1 citron
1kg cukru
květy zalijeme vodou,přidáme oloupaný,na plátky nakrájený citron a asi 15 min povaříme.Potom odtsavíme a necháme 24 h stát v chladnu.Druhý den přecedíme přes čisté plátýnko nebo husté sítko a květy ještě rukou vymačkáme.přidáme cukr a vaříme do lehkého zhoustnutí.Horké plíme do skleniček a zavíčkujeme.
[reagovat]

Fotografický herbář
					Hledej rostlinu / heslo:
Úvod (Home)	Slovník	Herbář 1899	Herbář na CD	Zvířata	Přátelé botaniky

Sambucus nigra - bez černý

Čeleď: Caprifoliaceae - zimolezovité

Rod