Lupinus polyphyllus - lupina mnoholistá (vlčí bob mnoholistý)
Slovensky: Vlčí bôb
Čeleď: Fabaceae - bobovité (motýlokvěté, luštinaté)
POPIS:
Vytrvalá, 50 až 160 cm vysoká bylina. Listy 9 až 18četné, lístky úzce kopinaté až obkopinaté, špičaté, na rubu přitiskle chlupaté, řapíkaté. Květenství je až 40 cm dlouhý hrozen, květy modré, fialové nebo bělavé. Kvete v VI až IX.
STANOVIŠTĚ:
Mýtiny, okraje lesů a cest, řídké lesní porosty, preferuje půdy kyselé až neutrální, nevápnité, umístění světlé.
ROZŠÍŘENÍ:
V ČR zdomácnělá s proměnlivou hustotou na celém území od nížin až do horských poloh (max. asi 1100 až 1200 m n.m.), v některých oblastech však zcela chybí. Původně v západní části USA, zdomácnělá a zplanělá však téměř v celé Evropě a některých oblastech Severní Ameriky.
JEDY:
Lupina obsahuje zejména v semenech (ale nejen tam) chinolizidinové alkaloidy lupinidin (spartein), lupanin, lupinin a jiné, glykosid lupinid, albin, multiflorin, anagyrin a aminokyseliny (např. lathyrin). Lupinové alkaloidy silně poškozují jaterní tkáň a způsobují její nekrosu. Vedle toho dochází k těžkému poškození nervového systému, srdce a ledvin. Podle velikosti dávky působí přítomné alkaloidy buď dráždivě nebo tlumivě na centrální nervový systém. Otrava se projevuje sliněním, nevolností, zvracením, neklidem, křečemi, poruchami srdečního rytmu, potížemi s polykáním, v těžkých případech dochází k ochrnutí dýchacích orgánů a následné smrti za plného vědomí. Prognóza otrav lupinou je vždy nepříznivá! Při léčení se podává olejové projímadlo nebo voda s taninem, který sráží alkaloidy a zabraňuje tak jejich vstřebávání. Smrtelná dávka u ovce činí asi 100 g semene, kolik je to u člověka, jsem nezjistil. V menších dávkách (max. do 10 semen) způsobuje lupina až několik hodin trvající halucinace, které jsou dle zpráv "experimentátorů" obvykle pociťovány jako nepříjemné až depresivní (svět je v rozkladu, vše umírá, vybavují se zneklidňující otázky, ...) a bývají spojeny i s celkovou nevolností. Vzhledem k výše uvedenému však není radno s lupinou v tomto směru jakkoliv experimentovat!!!
UŽITÍ:
Lupina má schopnost obohacovat půdu dusíkatými sloučeninami, proto je často pěstována pro zlepšení kvality půdy (zejména v lesích na kyselých půdách). Vzhledem k tomu, že byly vyšlechtěny i odrůdy jen s nepatrným množstvím alkaloidů, používá se lupiny i jako krmivo pro dobytek nebo v lesích jako pastva pro zvěř (bažanti, srnčí). Občas se také semen lupiny používalo jako náhražka kávy. Vlákna ze stonků by mohla být výhledově přadnou surovinou nahrazující např. jutu.
PĚSTOVÁNÍ:
Lupina se pěstuje v zahradách ve více odrůdách, které se liší barvou květů (žluté, oranžové, červené, ..., dvoubarevné). Vyžadují slunné stanoviště až polostín, půdu hlubokou a výživnou, bez vápníku, s přídavkem rašeliny. Během zimy špatně snáší vlhko a některé odrůdy i mráz, takže je lépe rostlinu na zimu zakrýt. Množí se semenem (na jaře pod sklo) nebo kořenovými řízky.
Komentáře
našel jsem tuto rostlinu i u nás na pastvině, kde chováme koně. Chodím kolem ní a zvažuji, zdali jí z pozemku vyhladit, aby nedošlo k otravě zvířat (letos čekáme i hříbě). Nemáte někdo zkušenosti s touto rostlinou?
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.