Výprodej

Convallaria majalis - konvalinka vonná

Slovensky: Konvalinka voňavá

Čeleď: Asparagaceae - chřestovité

 

POPIS:

Vytrvalá, 10 až 30 cm vysoká bylina. Oddenek tenký, plazivý, článkovitý. Listy mají čepel eliptickou až elipticky kopinatou, lysou, špičatou. Stvol je jednoduchý, přímý a zpravidla kratší než listy, na jeho konci vyrůstá jednostranný hrozen květů. Květy jsou oboupohlavné, pravidelné, krátce stopkaté, vonné, kulovitě zvonkovité, bílé až narůžovělé a vyrůstají z paždí krátkých listenů. Plodem jsou 2 až 6semenné bobule, jasně červené. Kvete v V až VI.

STANOVIŠTĚ:

Světlé listnaté i smíšené lesy, křoviny, paseky, horské louky, obvykle pospolitě, preferuje půdy kyselé a kypré.

ROZŠÍŘENÍ:

V ČR roztroušeně od nížin do horských oblastí, celkově roste takřka v celé Evropě vyjma nejsevernějších a nejjižnějších oblastí, v Malé Asii, na východě až po Čínu a Japonsko.

JEDY:

Všechny části rostliny obsahují jedovatý glykosid konvalatoxin, konvalatoxol, konvalatoxosid a majalosid. Dále jsou přítomny saponiny, silice s farnesolem, asparagin, kyselina jablečná, akonitová a chelidonová a pravděpodobně alkaloid majalin. V plodech je dále obsažen karoten a karotenoidní barvivo. Nejvyšší obsah toxických látek je v čerstvých květech, dále v čerstvých listech, méně v oddenku. Protože konvalatoxin je zčásti rozpustný ve vodě, je jedovatá i voda, v níž byla umístěna kytice konvalinek. Konvalatoxin má účinky na srdeční činnost a užívá se jej v lékařství (viz. dále). Otravy konvalinkou nejsou časté, nicméně byly u lidí pozorovány, pravděpodobně po požití plodů, které mohly být zaměněny za jiné jedlé plody. Otrava se projevuje podrážděním zažívacího traktu, zvracením, průjmem, zvýšeným vylučováním moči, v těžších případech omámením, závratěmi, křečemi, srdeční slabostí, poruchou krevního oběhu, až kolapsem.

LÉČITELSTVÍ:

Sbírá se květ, nať i list a to v době květu, tedy v květnu a červnu. Suší se co možná nejrychleji ve stínu nebo při umělém sušení za teplot do 45 °C.
Droga upravuje a posiluje srdeční činnost, má podobné účinky jako látky obsažené v náprstníku, ale její působení je slabší. V minulosti byla např. v Rusku konvalinka užívána i proti vodnatelnosti, epilepsii nebo při záchvatu mrtvice. V homeopatii se užívá čerstvé natě. V současnosti se látek v konvalince obsažených využívá spíše v klasické medicíně, nežli v léčitelství.
Vzhledem k tomu, že se jedná o drogu jedovatou, nedoporučuje se konvalinky užívat bez dozoru a doporučení odborníka!

DALŠÍ UŽITÍ:

Konvalinkové květy se hojně užívají ve voňavkářství a při výrobě mýdel. Prášek z květů se někdy přidává do šňupavých tabáků - saponin konvalarin totiž dráždí ke kýchání.

PĚSTOVÁNÍ:

Konvalinka se dobře uplatní pod stromy nebo na jiném stinném místě, kde dobře pokryje půdu. Vedle plané formy byly vyšlechtěny i některé zahradní odrůdy s květy růžovými, pruhovanými nebo pruhovanými listy. Vyžaduje vlhčí, humózní, lehčí a bezplevelnou půdu. Rostlina se rozrůstá podzemními oddenky, které jsou ukončeny "puky", které lze použít k rozmnožování (na podzim nebo na jaře).

Přidat komentář



Facebook