Trifolium repens - jetel plazivý

Slovensky: Ďatelina plazivá

Čeleď: Fabaceae - bobovité (motýlokvěté, luštinaté)

 

POPIS:

Vytrvalá, 10 až 30 cm dlouhá bylina. Lodyha poléhavá až plazivá, na uzlinách kořenující, na konci vystoupavá, lysá nebo takřka lysá. Listy velmi dlouze řapíkaté, trojčetné. Lístky obvejčité až široce eliptické, ostře pilovité, přisedlé, na vrcholu obsrdčité nebo tupě špičaté, na bázi klínovité. Květní hlávky 40 až 80květé, kulovité, jednotlivé, asi 2 cm v průměru, na stopkách až 20 cm dlouhých. Květy 8 až 13 mm dlouhé, květní stopky 4 až 5 mm dlouhé, po odkvětu sklánějící se, kalich s 10 žilkami, koruna bílá nebo světle krémová, vzácně růžová, po odkvětu hnědá. Kvete v V až XI.

STANOVIŠTĚ:

Louky, pastviny, trávníky, okraje cest, parky, hřiště (snáší sešlapávání), preferuje půdy mírně vlhké, na živiny bohaté, dusíkaté, alkalické až mírně kyselé.

ROZŠÍŘENÍ:

V ČR na celém území roztroušený až hojný, od nížin až do hor. Celkově v Evropě až po přibližně 70° severní šířky, Sibiř, Dálný východ, Přední Asie, zavlečen a zplaněn takřka po celém světě.

UŽITÍ:

Významná pícnina pěstovaná obvykle ve směsi s trávami či jinými druhy jetelů, u nás pěstován již od 17. století. Poskytuje dobrou pastvu a zlepšuje půdu. Významná medonosná rostlina - z 1 ha lze získat až 100 kg medu.

LÉČITELSTVÍ:

Jetel obsahuje glykosidy, třísloviny, flavonoidy, barviva, fenolické látky, pryskyřice, silice, tanin a flavonové substance pratol a pratensol.
Užívá se proti průjmům, při bronchitidě, revmatismu, na oteklé lymfatické žlázy a při cukrovce, zevně pak ve formě koupelí jako kožní dezinfekce. Nejčastěji se užívá ve formě nálevu.


Starší komentáře návštěvníků těchto stránek:

(Tyto komentáře byly vloženy do původní verze tohoto webového herbáře a není možné už na ně přímo reagovat. Svůj příspěvek však mužete vložit dole.)

Zdeněk Jedl napsal(a) dne 10.7.2011:
Taky bych potřeboval se jetele zbavit.Mám ovce celoročně venku,bez možnosti ovlivňovat pastvu.Jetel zatím nežerou,je tam i jiná tráva,ale jetel se hodně rozmáhá a za nějaký čas nebudu mít kde pást.Je nějaká rostlina,která jetel utlačí a neškodí zvířatům?

karolina napsal(a) dne 29.6.2010:
Nam to nasypal zahradnik misto travniku, pry aby mela "zviratka trochu jetelicku" a nase koza (ovce kamerunska) to nezere vubec. Na jare to zkusila, nadmula se, a od te doby radsi hlad nez tohle. Musela jsem najit pro zvirata nahradni pastvu a zahradu zacit sekat...jediny, komu to chutna, je kralik.

Hana Spáčilová napsal(a) dne 28.7.2009:
Jakým způsobem se zbavit nežádoucího jetele na pastvině? Slyšela jsem, že by mohlo pomoct přihnojení dusíkem. Můžete mi poradit čím a v jakém období hnojit? Mebo existuje účinný herbicid?

  • Jirka Čoček napsal(a) dne 12.5.2010:
    Proč se chcete jetele zbavovat?To asi beztak víte, že veškeré motýlokvěté rostliny - akát nevyjímaje, dovedou pomocí symbioticky žijících bakterií poutat vzdušný dusík - takový malý zázrak. Jetel bílý - plazivý používám do podsevu po kukuřici a krmný sléz - jako protierozní opatření. Nádherně pokrývá povrch půdy, snese přejezd i ušlapání. Pokud vadí kvůli nadýmání dobytka při pastvě, tak je to jako u jakýchkoliv jiných jetelovin - nevyhánět na pastvu, dokud je rosa. V tom je právě pastva za mokra krajně nevýhodná - nejde jen o to nadýmání dobytka, ale hlavně o pošlapání povrchu - dobytek za mokra dovede nadělat doslova "pohromu". Pastvu ano - ale ne za každou cenu. Pak pomůže jen poctivé promíchání píce s dostatečným množstvím sena či slámy, aby byl v píci vyšší obsah sušiny - v tom je právě výhoda klasického odchovu ve stáji. Navíc jsem teď zaslechl i ještě další z mnoha argumentů proti pastvě za každou cenu - a sice, že pastevní chovy bývají daleko častěji zasaženy IBRem.

Přidat komentář