Ginkgo biloba - jinan dvoulaločný

Čeleď: Ginkgoaceae - jinanovité

Rod

Ginkgo zahrnuje pouze tento jeden druh.

Popis:

Opadavý strom, až 40 m vysoký, obvykle s kuželovitou korunou. Borka šedá, ve stáří brázditá. Listy řapíkaté, střídavé, vějířovité, na předním okraji zubaté nebo laločnaté (nejčastěji se 2 laloky), klínovitě v řapík zúžené. Květy dvoudomé, samčí po 2 až 5 v jehnědách, samičí květy jsou tvořeny nahým zeleným vajíčkem vyrůstajícím na stopce. Plody 2 až 3 cm v průměru, kulaté, za zralosti nepříjemně páchnoucí a po dotyku dráždící kůži. Kvete v V až VI, plody dozrávají v X až XI. Jinan se může dožít až 1000 let.
Jinan bývá nazýván "živou fosílií", neboť fosilní nálezy jemu příbuzných druhů pochází již z počátku druhohor (tedy z "doby dinosaurů") a největšího rozmachu dosáhly rostliny čeledi Ginkgoaceae zhruba před 200 až 100 milióny let. V současnosti je jinan dvoulaločný posledním žijícím zástupcem této kdysi zřejmě poměrně běžné a rozšířené čeledi.

Rozšíření:

Původní jen v nevelké oblasti jihovýchodní Číny, všude jinde jen pěstován.

Léčitelství:

Sbírá se list (Folium ginkgo bilobae) a to od jara do začátku léta. Někdy se sbírají i zralé plody.
List obsahuje flavonoidy, terpenické laktony, organické kyseliny, fenolické látky, karotenoidní barvivo, sacharidy aj. Semena obsahují organické kyseliny (jež jsou původcem zápachu i možného podráždění pokožky), glyceridy, steroly a estery.
Droga rozšiřuje cévy, preventivně se užívá proti náhlým příhodám mozkovým, proti infarktu myokardu i proti poškození buněk vznikající při degenerativních nemocích spojených se stářím. Osvědčila se i při poruchách paměti, otocích mozku, nedokrvení dolních končetin, při Alzheimerově chorobě, jejíž průběh prokazatelně zpomaluje, při impotenci způsobené zhoršeným průtokem krve tepnami penisu, při kochleární hluchotě (hluchota způsobená nedostatečným průtokem krve ke sluchovým nervům), při chronickém pískání v uších i při chronické závrati.
Podává se buď ve formě nálevu nebo krátce vařeného odvaru, nebo (a lépe) ve formě tinktury. Vzhledem k tomu ale, že v listech je obsaženo poměrně malé množství účinných látek, je obvykle lepší užívat komerčně připravované výrobky, v nichž je obsah účinných látek zvýšen až na 50násobek oproti přírodnímu materiálu.

Informace v tomto odstavci čerpány převážně z: J. Janča, J.A.Zentrich: Herbář léčivých rostlin, díl 2.

Pěstování:

Často bývá pěstován v parcích, existuje i převislá odrůda či odrůda se žlutavě pruhovanými listy. Vyžaduje slunné nebo jen mírně stinné stanoviště a lehkou, dobře propustnou půdu. Špatně snáší trvalé zamokření a trvalý stín. Hodí se i do měst, neboť je poměrně odolný vůči znečištěnému prostředí.

Poznámky návštěvníků těchto stránek:

[napsat novou poznámku nebo dotaz k této rostlině]