Tilia platyphyllos - lípa velkolistá (lípa širolistá)

Syn.: Tilia officinarum, Tilia europaea, Tilia platyphylla
Slovensky: Lipa veľkolistá

Čeleď: Malvaceae - slézovité

 

POPIS:

Až 40 m vysoký, listnatý, opadavý strom. Kůra v mládí hladká a šedá, později popraskaná. Listy střídavé, řapíkaté, srdčité, pilovité, 7 až 12 cm dlouhé, na svrchní straně krabaté, na spodní straně po celé ploše kratičce pýřité a v paždí žilek s bělavými, na podzim až okrovými chomáčky chlupů. Květy po 3 až 5, 5četné, světle žluté až světle žlutozelené, stopkaté, ke stopce přirostlý bledě zelený, blanitý listen, tyčinky delší než korunní lístky. Plody 6 až 10 mm dlouhé, oplodí dřevnaté, nesmáčknutelné. Kvete v VI.

STANOVIŠTĚ:

Smíšené lesy, často stinné, roklinové, na půdách čerstvě vlhkých, humózních, suťových, zásaditých, stanoviště polostinné, vyžaduje vyšší vzdušnou vlhkost.

ROZŠÍŘENÍ:

V ČR roztroušeně od nížin po pahorkatiny, ve vyšších polohách jen ojediněle. Celkově roste ve střední, západní a jihovýchodní Evropě, na severu po Dánsko, na východě po západní Ukrajinu, na jihu až po jižní Itálii, izolovaně pak na jihu Švédska, v Malé Asii a na Kavkaze.

LÉČITELSTVÍ:

Lze použít stejně jako lípu malolistou.

DALŠÍ UŽITÍ:

Stejné jako u lípy malolisté.

PĚSTOVÁNÍ:

Lípa velkolistá vyžaduje vlhčí, výživné, hluboké, humózní, hlinité, zásadité půdy, stanoviště by mělo být spíše slunné. Špatně snáší městské či jinak znečištěné oblasti a nedostatek vlhkosti. Protože z našich lip kvete jako první, bývá citlivá na jarní mrazíky. Množí se převážně semeny, která si udržují klíčivost po dobu 2 let.

Přidat komentář