Tilia cordata - lípa malolistá (lípa srdčitá)

Syn.: Tilia ulmifolia, Tilia parvifolia, Tilia europaea
Slovensky: Lipa malolistá

Čeleď: Malvaceae - slézovité

 

POPIS:

Až 30 m vysoký, listnatý, opadavý strom. Kůra v mládí hladká a světle šedá, později podélně popraskaná a tmavě šedá. Listy střídavé, řapíkaté, okrouhle srdčité, pilovité, 4 až 8 cm dlouhé, na svrchní straně lysé, na spodní straně rezavě hnědé chlupy v paždí žilek. Květy po 4 až 10, 5 četné, světle žluté až světle žlutozelené, stopkaté, ke stopce přirostlý bledě zelený, blanitý listen, tyčinky přibližně stejně dlouhé jako korunní lístky. Plody 5 až 7 mm dlouhé, oplodí kožovité, snadno smáčknutelné. Kvete v VI až VII.

STANOVIŠTĚ:

Smíšené dubohabrové nebo lužní lesy, na půdách čerstvě vlhkých, humózních, propustných, zásaditých až mírně kyselých, stanoviště slunné až polostinné, nesnáší velmi kyselé půdy a znečištěné ovzduší.

ROZŠÍŘENÍ:

V ČR dosti hojně od nížin po pahorkatiny (max. asi 900 m n.m.), v posledních cca 300 letech však poněkud na ústupu vlivem zavádění smrkových monokultur. Celkově roste v téměř celé Evropě vyjma jejích nejsevernějších a nejjižnějších částí (přibližně v pásu mezi 40° a 63° severní šířky), na východě po Irtyš, izolovaně pak na Korsice, Krymu a Kavkaze.

LÉČITELSTVÍ:

Sbírá se květ včetně blanitého listenu ihned po rozkvětu za suchého počasí. Suší se co možná nejrychleji za teplot do 40 °C.
Přes všeobecnou oblíbenost lipového květu není droga dodnes detailně prozkoumána, obsahuje asi 0,04% silice s farnesolem, nerolidolem a geraniolem, sliz, třísloviny, flavony (např. rutin, hyperosid, kvercitrin, isokvercitrin, astragalin, tilirosid aj.), organické kyseliny (kyselina p-kumarová a chlorogenová), saponiny a fytosteroly.
Droga působí potopudně, močopudně, žlučopudně a protikřečově. Užívá se zejména při nachlazení, horečkách, při nemocech v oblasti trávícího a močového ústrojí nebo při špatné funkci žlučníku. Podává se obvykle ve formě čaje (1/2 čajové lžičky na šálek, denně 2 až 3 šálky), častěji se však míchá do směsí.

DALŠÍ UŽITÍ: 

  • Z měkkého a lehkého lipového dřeva se vyrábějí bedny, tužky, překližky, rýsovací prkna apod., je to také dřevo velmi vhodné pro práce řezbářské.
  • Z lipového lýka se v minulosti vyráběly střevíce, rohože nebo nádoby na obilí.
  • Často se lípa malolistá uplatňuje v sadovnictví nebo jako meliorační či půdoochranná dřevina. 

PĚSTOVÁNÍ:

Lípa malolistá vyžaduje mírně suché až mírně vlhké, hlinité nebo jílovité, zásadité nebo jen mírně kyselé půdy, stanoviště by mělo být slunné až polostinné. Špatně snáší městské či jinak znečištěné oblasti. Množí se převážně semeny, která si udržují klíčivost po dobu 2 let.

Přidat komentář



Facebook