![]()
Herbář Wendys
|
||||||
|
||||||
| Úvod | Rostliny cizí | Květena česká | Slovník | Herbář 1899 | Soft. Herbář | Obchod |
| Ruta graveolens - routa vonná
Čeleď: Rutaceae - routovité
RodRuta zahrnuje asi 60 druhů. Popis:Modravě zelený, nepříjemně páchnoucí, žláznatě tečkovaný, 20 až 60 cm vysoký polokeř. Lodyha přímá, větvená, lysá, v dolní části dřevnatějící. Listy střídavé, peřenosečné, slabě dužnaté, proti světlu světle tečkované, úkrojky jednoduché až 3sečné, dolní listy řapíkaté, horní krátce řapíkaté až přisedlé. Květy v koncových vidlanech, vrcholové květy 5četné, ostatní 4četné, žluté, korunní lístky lžícovitě vyklenuté. Kvete v VI až VIII. Původ:Východní Středomoří, u nás pěstována a občas (zejména v teplejších oblastech) zplaňuje. Stanoviště:Skalnaté a kamenité stepní stráně, podél cest. Jedy:Viz. odstavec Léčitelství. Léčitelství:Sbírá se kvetoucí nať (Herba rutae) nebo list (Folium rutae) a to v květnu nebo červnu. Suší se ve stínu, při umělém sušení by teplota neměla přesáhnout 40 °C. Při sběru je nutné použít rukavice, neboť šťáva z rostliny může vyvolat u některých osob záněty na kůži. Jiné užití:Pro svou hořkou chuť se někdy mladé výhonky nebo listy používají v malém množství jako koření do salátů, omáček nebo masitých jídel. Pěstování:Pěstuje se odrůda s modravými listy nebo odrůda s listy krémově skvrnitými. Routa vyžaduje slunné nebo jen slabě přistíněné místo a vápnitou, dobře propustnou půdu. Množí se v létě řízky, které se sází do pařeniště, nebo dělením starších trsů na jaře nebo semeny, jež se vysévají v dubnu do pařeniště, na venkovní stanoviště se pak přesazují koncem května. Při ošetřování routy je vhodné si chránit ruce rukavicemi (viz. odstavec Léčitelství). Routa v Českém herbáři z roku 1899:Routa (Ruta) obecná nebo zahradní, roste divoce v jižní Evropě; u nás pěstuje se v zahradách. Semeno má podobu ledvinkovitou; nať čerstvá má zvláštní odpornou vůni a chuť; obsahuje hojně oleje etherického, gumi a jiné látky hořké. Routa divoce rostoucí jest tak ostrá, že dotknutím pouhým dráždí kůži a způsobí zánět, oteklinu a puchýře. Užívá-li se v množství přílišném, způsobí prý ošklivý pot, závrať, otok jazyka, ospalost, křeče — podobný stav, jako při otrávení. Routa pěstovaná působí mírněji, ona vábí kočky a považuje se dávno za lék proti nepravidelné čmýře; zvláště myslí se o ní, že na materník působí, pročež užívá se proti chronickým neduhům ústrojí toho, též proti nadýmání, kolice, žloutenici, červům atd., vůbec radí se v nemocích života, jakož i proti nemocím očním (slabému zraku). Také proti vzteklině ji dávali a sice 30 jader vlaských ořechů s hrstí routy utlučeno a smícháno s medem, což užívalo se ráno a večer asi lžíce. Sušením pozbude nať routová sílu svou; prášek po 60 až 120 ctgr. jest málo oblíben; také lektvař s vínem nebo s vodou málo se užívá; za to užívá se více listí čerstvého, tu a tam jí se rozsekané listí s chlebem jakožto žaludek sílící lék. Také za kloktadlo slouží; též na koupele zároveň s jinými. Olej routový dává se po 2—4 kapkách na cukru; ocet routový užívá se vnitř zřídka; spíše vně na obklad, k omývání při křečích, mdlobách; též za kloktadlo. [přejít do tohoto starého herbáře] Poznámky návštěvníků těchto stránek:Ruta napsal(a) 2.3.2011, 21:06 hod.: Já se podle ní jmenují. Je to národní květina Litvy a tohle jméno je tám velmi oblíbené. [reagovat] Fanjo Slavič (slavic1[zavinac]seznam.cz) napsal(a) 22.12.2010, 15:17 hod.: Je to pravda , že se dává v Istrii do alkoholupro její dobrý vliv na ledviny a žaludek. Tám se tento alkohol ( slivovice jmenuje : Zelenec. [reagovat] Stachová napsal(a) 8.9.2008, 14:55 hod.: Na Istrii ji dávají do alkoholu jako dekoraci i pro její léčebné účinky. [reagovat] [napsat novou poznámku nebo dotaz k této rostlině]
| |||||||||||||||||||||||||