Škarda dvouletá - Crepis biennisPtačinec trávovitý - Stellaria graminea Herbář Wendys
Osiva-semena.cz
Hledej rostlinu / heslo:

Routa vonná,Ruta graveolens
Routa vonná (Ruta graveolens)
zvětšit obrázek
Routa vonná,Ruta graveolens
Routa vonná (Ruta graveolens)
zvětšit obrázek
Routa vonná,Ruta graveolens
Routa vonná (Ruta graveolens)
zvětšit obrázek

Ruta graveolens - routa vonná

Obchod u Wendyse:
Klíč k určování stromů - 123 nejběžnějších stromů v ČR
Cena: 58 Kč
Napsala: Dominika Dobrylovská Klíč k určování stromů je praktický kapesní průvodce přírodou určený jak pro potřeby žáků základních a středních škol, tak pro všechny milovníky přírody, kteří chtějí znát jména stromů, s nimiž se na svých toulkách ...číst dál
Klíč k určování stromů - 123 nejběžnějších stromů v ČR

Detail
Heřmánek- 20 x 1,5 g
Cena: 22 Kč
Příjemně aromatický nápoj, který zlepšuje zažívání, působí příznivě na močové cesty. Dávkování: 1 - 3x denně podle potřeby. Není určeno k používání jako náhrada pestré stravy!
Heřmánek- 20 x 1,5 g

Detail
Slovensky: Ruta voňavá

Čeleď: Rutaceae - routovité

Rod

Ruta zahrnuje asi 60 druhů.
Latinské rodové jméno je odvozeno z řeckého slova rhyomai=léčit (routa je dodnes užívána jako léčivá rostlina) a její druhové jméno je odvozeno z latinských slov gravis=těžký a oleo=vonět nebo páchnout, či-li "silně vonící".

Popis:

Modravě zelený, nepříjemně páchnoucí, žláznatě tečkovaný, 20 až 60 cm vysoký polokeř. Lodyha přímá, větvená, lysá, v dolní části dřevnatějící. Listy střídavé, peřenosečné, slabě dužnaté, proti světlu světle tečkované, úkrojky jednoduché až 3sečné, dolní listy řapíkaté, horní krátce řapíkaté až přisedlé. Květy v koncových vidlanech, vrcholové květy 5četné, ostatní 4četné, žluté, korunní lístky lžícovitě vyklenuté. Kvete v VI až VIII.

Původ:

Východní Středomoří, u nás pěstována a občas (zejména v teplejších oblastech) zplaňuje.

Stanoviště:

Skalnaté a kamenité stepní stráně, podél cest.

Jedy:

Viz. odstavec Léčitelství.

Léčitelství:

Sbírá se kvetoucí nať (Herba rutae) nebo list (Folium rutae) a to v květnu nebo červnu. Suší se ve stínu, při umělém sušení by teplota neměla přesáhnout 40 °C. Při sběru je nutné použít rukavice, neboť šťáva z rostliny může vyvolat u některých osob záněty na kůži.
Obsahuje fenolický guajakol, furanokumariny (např. bergapten, xanthotoxin), flavony (např. kempferol, kvercetin, myricetin) a jejich glykosidy (rutin), furanochinolinové alkaloidy (např. rutacin), deriváty lignanu, kyselinu jablečnou, hořčiny, třísloviny a asi 0,5% toxických silic.
Droga příznivě ovlivňuje činnost žlučníku, tlumí bolesti při žlučníkových kamenech, působí protikřečově (např. při ledvinových kolikách), močopudně, zvyšuje přívod krve do trávicího ústrojů (=zlepšuje trávení) a hladkého svalstva vůbec, zlepšuje prokrvení ledvin, mírně snižuje krevní tlak (zejména je-li vysoký tlak způsoben poruchami funkce ledvin), působí antiskeroticky, zpevňuje cévy (takže ji lze použít zejména při lámavosti cév nebo např. při krvácení do oční sítnice), zvyšuje tonus dělohy, při neurotických bolestech hlavy spojených se závratěmi působí sedativně, zevně ve formě obkladů nebo koupelí přispívá k hojení hnisajících ran, dříve byla užívána i proti střevním parazitům (hlístům).
Routa se podává nejčastěji ve formě tinktury, případně ve formě čaje, nálevu (1 čajová lžička drogy na 1/2 l vody, nechá se 8 hodin luhovat) nebo v prášku (2x denně na špičku nože).
Vzhledem k tomu, že routové silice jsou ve větších dávkách toxické, neměly by se v žádném případě překračovat doporučené dávky. Ve větším množství může routa vyvolat nevolnost, omámení a dávení, po požití čerstvé rostliny se může objevit zduření jazyka, nadměrné slinění nebo i střevní záněty. Navíc některé obsažené furanokumariny mají fotosenzibilizující účinek, takže mohou u citlivých osob vyvolat kožní záněty. V žádném případě by routa neměla být podávána těhotným ženám, neboť zvyšuje tonus dělohy a prokrvení malé pánve.
Informace v tomto odstavci převážně převzaty z: J. Janča, J.A.Zentrich: Herbář léčivých rostlin, díl 4.

Jiné užití:

Pro svou hořkou chuť se někdy mladé výhonky nebo listy používají v malém množství jako koření do salátů, omáček nebo masitých jídel.

Pěstování:

Pěstuje se odrůda s modravými listy nebo odrůda s listy krémově skvrnitými. Routa vyžaduje slunné nebo jen slabě přistíněné místo a vápnitou, dobře propustnou půdu. Množí se v létě řízky, které se sází do pařeniště, nebo dělením starších trsů na jaře nebo semeny, jež se vysévají v dubnu do pařeniště, na venkovní stanoviště se pak přesazují koncem května. Při ošetřování routy je vhodné si chránit ruce rukavicemi (viz. odstavec Léčitelství).

Routa v Českém herbáři z roku 1899:

Routa (Ruta) obecná nebo zahradní, roste divoce v jižní Evropě; u nás pěstuje se v zahradách. Semeno má podobu ledvinkovitou; nať čerstvá má zvláštní odpornou vůni a chuť; obsahuje hojně oleje etherického, gumi a jiné látky hořké. Routa divoce rostoucí jest tak ostrá, že dotknutím pouhým dráždí kůži a způsobí zánět, oteklinu a puchýře.

Užívá-li se v množství přílišném, způsobí prý ošklivý pot, závrať, otok jazyka, ospalost, křeče — podobný stav, jako při otrávení.

Routa pěstovaná působí mírněji, ona vábí kočky a považuje se dávno za lék proti nepravidelné čmýře; zvláště myslí se o ní, že na materník působí, pročež užívá se proti chronickým neduhům ústrojí toho, též proti nadýmání, kolice, žloutenici, červům atd., vůbec radí se v nemocích života, jakož i proti nemocím očním (slabému zraku). Také proti vzteklině ji dávali a sice 30 jader vlaských ořechů s hrstí routy utlučeno a smícháno s medem, což užívalo se ráno a večer asi lžíce.

Sušením pozbude nať routová sílu svou; prášek po 60 až 120 ctgr. jest málo oblíben; také lektvař s vínem nebo s vodou málo se užívá; za to užívá se více listí čerstvého, tu a tam jí se rozsekané listí s chlebem jakožto žaludek sílící lék.

Také za kloktadlo slouží; též na koupele zároveň s jinými.

Olej routový dává se po 2—4 kapkách na cukru; ocet routový užívá se vnitř zřídka; spíše vně na obklad, k omývání při křečích, mdlobách; též za kloktadlo.

[přejít do tohoto starého herbáře]

Poznámky návštěvníků těchto stránek:

Ruta napsal(a) 2.3.2011, 21:06 hod.:
Já se podle ní jmenují. Je to národní květina Litvy a tohle jméno je tám velmi oblíbené.
[reagovat]

Fanjo Slavič (slavic1[zavinac]seznam.cz) napsal(a) 22.12.2010, 15:17 hod.:
Je to pravda , že se dává v Istrii do alkoholupro její dobrý vliv na ledviny a žaludek. Tám se tento alkohol ( slivovice jmenuje : Zelenec.
[reagovat]

Stachová napsal(a) 8.9.2008, 14:55 hod.:
Na Istrii ji dávají do alkoholu jako dekoraci i pro její léčebné účinky.
[reagovat]

[napsat novou poznámku nebo dotaz k této rostlině]


Najít weby o této rostlině:
Googlem - Seznamem
Najít obrázky této rostliny:
Googlem - Seznamem


Rostliny rodu Ruta obsažené
v Názorné květeně zemí koruny české (1900-1904):
Routa obecná - Ruta graveolens
[Routa vonná - Ruta graveolens]


Obchod u Wendyse:
Čaj na prostatu (prostatický) - 50 gČaj na prostatu (prostatický) - 50 g
Cena: 33 Kč
Bylinný čaj na prostatu blahodárně působí na prostatu a močový měchýř. Ovlivňuje prostatu přímo a společně s bylinnou tinkturou na močové cesty Milota (při pomalém močení až jeho zástavě) anebo s bylinnou tinkturou mumiovou Milota (při častém močení, nebo nočním močení) upravuje potíže a v počátečních stádiích je úplně zastaví. I při vymizení potíží je však nutné navštívit lékaře. Složení: P ...pokr.
Detail



RSS RSS

Úvod (Home) Zobraz rostliny: Zpět (Back)


Další moje weby:
  • Astrologický program Nebeský kalendář
  • Astrology software Sky Calendar
  • Zvířata na fotografiích
  • Muzeum České Sibiře a Oficiální stránky obce Miličín

  • Spřátelený web:
  • Živé drahokamy