Thymus vulgaris - mateřídouška tymián (mateřídouška obecná, tymián obecný)

Syn.: Origanum thymus

Slovensky: Dúška tymianová

Čeleď: Lamiaceae - hluchavkovité (pyskaté)

 

POPIS:

Vytrvalý, 20 až 30 cm vysoký keřík nebo polokeř. Stonky jsou přímé, větvené, dole dřevnatějící, hustě chlupaté, s chlupy stočeným směrem dolů. Listy jsou krátce řapíkaté, úzce eliptické až úzce kopinaté, s četnými přisedlými žlázkami, na svrchní straně lysé, na spodní plstnaté, na okraji podvinuté. Lichoklasy jsou řídké, s oddálenými lichopřesleny. Květy jsou světle fialové nebo růžové, někdy až bělavé. Plodem jsou do 1 mm velké tvrdky. Kvete v VI až X.

ROZŠÍŘENÍ:

Domovem je v jižní Francii, v jižním a jihovýchodním Španělsku a na jihu Itálii, zplaňuje však i v jiných teplých oblastech Evropy. U nás je pěstována a zplaňuje jen vzácně a dočasně.

LÉČITELSTVÍ:

Sbírá se kvetoucí nať (Thymi herba).

Droga obsahuje silice s monoterpeny thymolem, karvakrolem, cineolem, pinenem a borneolem, flavonoidy (zejména kverecetin), metylované flavony, flavonové glykosidy, alifatické alkoholy, organické kyseliny (např. kyselina kávová), pryskyřice, saponiny, třísloviny, minerály (hliník, vápník, chrom, kobalt, železo, hořčík, mangan, fosfor, draslík, selen, křemík, cín, zinek) a vitamin A.

Tymián působí antibioticky a dezinfekčně zejména proti mikroorganismům vyskytujícím se často v dutině ústní (porphyromonády, selemonády, streptokoky, stafylokoky a bakterie rodu Sarcina), dále má výrazný protiplísňový účinek, působí i proti některým prvokům a kvasinkám, částečně působí i proti herpetickým virům. Kromě toho snižuje nadýmání, křečovité bolesti (uvolňuje hladké svalstvo), usnadňuje odkašlávání, působí protizánětlivě, antioxidačně, protialergicky, užívá se jako kloktadlo při zánětech v dutině ústní či angině a k výplachům při gynekologických výtocích či menstruačních bolestech.

Podává se nejčastě ve formě nálevu v dávce 0,5 l denně nebo tinktury či vinného nálevu. Ve formě obkladu se aplikuje jako antiseptikum (na špatně se hojící nebo zanícené rány) - k tomuto účelu lze použít i čerstvé, rozdrcené listy. Nálev se připravuje ze dvou menších lžiček drogy na šálek vody, krátce se povaří a nechá se asi 10 minut odstát. Tinktura se užívá 3x denně po malé lžičce.

Spaním na polštáři naplněným tymiánem lze údajně zmírnit depresi.

Upozornění: Vzhledem k toxicitě přítomného thymolu, který může narušovat ledvinová klubíčka, by nemělo být překračováno doporučené dávkování a ani by se tymián neměl užívat dlouhodobě. Vysoké předávkování thymolem může způsobit i bolesti hlavy, zvracení, celkovou slabost, poruchy štítné žlázy nebo oslabit srdeční a dýchací činnost. Z tohoto důvody by tymián měli s opatrností užívat těhotné a kojící ženy a lidé s onemocněním štítné žlázy.

DALŠÍ UŽITÍ:

  • Listy tymiánu se ochucují nejrůznější pokrmy, přidávají se do másla, octa apod.
  • Již od dob starého Říma byl tymián užíván ke konzervaci masa.

PĚSTOVÁNÍ:

Vyžaduje propustnou, spíše sušší, neutrální až zásaditou půdu a slunné stanoviště. Během zimy je třeba rostlinu chránit, mrazy pod -10 °C by ji mohly spálit. Po odkvětu je vhodné rostlinu seříznout, aby si udržela kompaktní vzrůst. Množí se semeny (sejí se na jaře při teplotán okolo 21 °C), dělením (taktéž nejlépe na jaře) nebo řízky (během léta se odříznou asi 8 cm dlouhé stonky s mladými výhony, které při spodním teple zakoření asi za 2 týdny).

Přidat komentář