Verbascum densiflorum - divizna velkokvětá

Čeleď: Scrophulariaceae - krtičníkovité

Rod

Verbascum zahrnuje asi 350 druhů vyskytujících se převážně ve Středozemí a dále v celé Evropě vyjma nejsevernějších oblastí, v severní Africe a v Asii až po střední Čínu. Druhotně se některé druhy vyskytují i v jižní Africe, obou Amerikách, Oceánii a Japonsku.

Popis:

Dvouletá, hustě plstnatá, až 2,5 m vysoká bylina, jež v prvním roce vyhání jen růžici přízemních listů, kvete až v roce druhém. Listy v přízemní růžici podlouhle vejčité až eliptické, takřka přisedlé, až 40 cm dlouhé. Lodyžní listy vejčité, na bázi sbíhavé často až k dalšímu listu, takže lodyha je křídlatá. Květy v hustém lichoklasu nahloučeny v 3 až 9květých svazečcích, koruna kolovitá, 30 až 55 mm v průměru, korunní lístky žluté, nitky horních tyčinek chlupaté, 2 dolní nitky lysé s prašníky 1x až 2x kratšími než nitky. Kvete v VII až IX.

Stanoviště:

Rumiště, navážky, skládky, příkopy, podél cest, v obcích, lesní paseky, skalnaté stráně, lomy, na půdách čerstvě vlhkých až vysýchavých, zásaditých až neutrálních, kamenitých, štěrkovitých nebo hlinitých.

Rozšíření:

V ČR často pěstována a často zplaňuje, v teplejších oblastech hojně, v chladnějších téměř výhradně pouze pěstována nebo zplaňuje v okolí lidských sídlišť. Celkově roste v téměř celé Evropě, je však obtížné rozlišit oblasti, kde roste přirozeně a kde jen zplaněle. Druhotně roste v téměř všude v obou mírných pásmech.

Léčitelství:

Obsahuje zejména pentasacharid verbascosu, v listech je obsažen monoterpenoidní iridoidní glykosid aucubin, v květech jsou pak slizovité látky, karotenoidy, saponiny (verbascosaponin, verbascogenin), flavonoidy (rutin, hesperidin, apigenin, luteolin), a dále jsou přítomny třísloviny, éterické oleje, mastné substance, karbohydráty a tzv. thipsikyselina.
Sbíranou částí je květ (Flos verbasci), někdy jsou užívány i listy nebo kořen. Květ (s tyčinkami, ale bez kalicha) se sbírá postupně podle rozkvětu za suchého počasí od května do září a suší se co možná nejrychleji (nejlépe během jednoho dne) ve stínu nebo při umělém sušení za teploty do 60 °C.
Květ se užívá zejména při zánětlivých chorobách průdušek spojených s kašlem a při bronchiálním astmatu (usnadňuje odkašlávání). Látky v droze obsažené se vzájemně doplňují: Sliz vytváří na sliznici horních cest dýchacích ochranný povlak a chrání ji tak před drážděním a vysycháním, saponiny a flavonoidy zvyšují bronchiální sekreci a napomáhají tím rozpouštění hlenů. Mimo to má i účinky protizánětlivé, uvolňuje křeče a působí močopudně. Dle J.A.Zentricha lze drogu použít i při zánětlivých chorobách žaludku a střev. Květ smíchán s listem v poměru 1,5:2 podáván ve formě nálevu působí jako mírné projímadlo. Naklepané listy divizny bývají užívány jako obklady při otocích a vředech. Kořen divizny působí močopudně. Obklady z květů bývají užívány při léčbě bércových vředů, čaj z květů léčí poruchy činnosti sleziny a jater a reguluje menstruační cyklus. Při průduškových onemocněních je vhodné diviznu kombinovat s dalšími drogami, jako je např. bazalka, yzop, lípa, bez, sléz nebo tymián.

Jedy:

Semena divizny jsou jedovatá (zatím se mi ale nepodařilo zjistit, jaké jedovaté látky obsahují).

Jiné užití:

Dříve se květy užívaly při výrobě alkoholických nápojů jako barvivo nebo k jejich aromatizaci. Ve starém Římě si údajně ženy barvily květy divizny vlasy na žluto.

Pěstování:

Divizna vyžaduje sušší, dobře propustnou a ne příliš výživnou půdu, stanoviště by mělo být slunné. Množí se semeny, která se vysévají na jaře.

Divizna v Českém herbáři z roku 1899:

Divizna velkokvětná (Verbascum phlomoides) má lodyhu 2—5 st. vysokou, jednoduchou nebo nahoře větvitou, kteráž jest jako celá bylina plstnatá. V prvním roce objeví se pouze listí přízemní, teprv v druhém roce vynikne lodyha. Květy veliké stojí v dlouhém hroznu.

Roste na suchých a písčitých místech, kvete od června do září.

Listí potřebuje se co lék na otekliny, by změkly; též proti průjemu a úplavici; slouží k tomu účelu odvar s vodou. Květy také užívají se v lékařství, a sice ženou mírně na pot a podobají se takto lípovým květům.

Na thé berou se dvě drachmy květu.

[přejít do tohoto starého herbáře]

Poznámky návštěvníků těchto stránek:

[napsat novou poznámku nebo dotaz k této rostlině]

Další rostliny rodu Verbascum:
Verbascum lychnitis Divizna knotovkovitá	Verbascum nigrum Divizna černá	Verbascum phlomoides Divizna sápovitá	Verbascum thapsus Divizna malokvětá

 RSS

Úvod (Home)	Zobraz rostliny:		Zpět (Back)
Všechny	Plané v ČR	Zahradní	Pokojové a skleníkové
Skalničky	Masožravé	Léčivé	Jedovaté a halucinogenní
Jedlé	Jinak užitkové	Byliny	Keře
Stromy	Výtrusné	Vybrat podle čeledí	Kvetoucí v tomto měsíci

Reklama na tomto webu

Další moje weby: Astrologický program Nebeský kalendář Astrology software Sky Calendar Zvířata na fotografiích Muzeum České Sibiře a Oficiální stránky obce Miličín Spřátelený web: Živé drahokamy