Sambucus ebulus - bez chebdí

Slovensky: Baza chabzdová

Čeleď: Adoxaceae - pižmovkovité

 

POPIS:

Vytrvalá, 50 až 200 cm vysoká bylina. Lodyha přímá, nevětvená, oblá, rýhovaná. Listy řapíkaté, lichozpeřené, se 2 až 5 páry lístků, které jsou krátce řapíčkaté, kopinaté, zubaté. Květy v mnohokvětých koncových vrcholících se 3 až 5 rameny, vonné, bílé až růžové, prašníky fialové, později hnědočervené. Kvete v VI až VIII.

STANOVIŠTĚ:

Lesní okraje, světlé lesní cesty, paseky, křovinaté stráně, vinice, rumiště, na půdách čerstvě vlhkých, hlubokých, kamenitých až hlinitých, zásaditých až slabě kyselých, výživných.

ROZŠÍŘENÍ:

V ČR roztroušeně až dosti hojně v pahorkatinách, roztroušeně až vzácně v teplých oblastech, v horách vzácně nebo chybí. V Evropě roste na severu po sever Německa, sever Polska a Pobaltí, na východě roste přes Kavkaz až ke Kaspickému moři a na sever Íránu, dále roste v Sýrii, v Libanonu, na Kypru a na severu Afriky, izolovaně v Saudské Arábii, v Kašmíru, zavlečen na jih Skandinávie a do Ruska.

OBSAŽENÉ LÁTKY:

Listy obsahují emulsin, hořčinu, sacharosu, trochu silice a kyanogenní glykosid. V kořeni jsou přítomny třísloviny, pryskyřice, saponin, hořčina, sacharosa, stopy silice a enzym, jenž odštěpuje kyanovodík. V plodech jsou přítomny organické kyseliny (např. kozlíková, jablečná, vinná), silice, třísloviny, hořčiny, cukr a anthokyan.
Otravy se projevují zvracením, průjmem a závratěmi, u dětí byla údajně zaznamenána i smrtelná otrava po požití plodů.

LÉČITELSTVÍ:

Sbírají se plody (Fructus sambuci ebuli) nebo oddenek (Radix sambuci ebuli). Plody se sbírají v době zralosti (září, říjen), oddenek na jaře nebo na podzim. Po omytí se oddenek suší při teplotách do 45 °C.
Droga působí silně močopudně a užívá se zejména při zánětu močových cest nebo močového měchýře. Napomáhá také k rozdrobení a vyloučení močových kaménků a močového písku, podporuje vykašlávání a působí sekretostimulačně.
Plody se nesuší, ale užívají se buď čerstvé nebo se z nich získává šťáva, která se užívá např. při astmatu. Oddenek se podává ve formě krátce vařeného odvaru (1 čajová lžička drogy na 400 ml vody, vaří se 1 minutu) zejména při zánětu močových cest.
POZOR: Droga působí poměrně razantně a při větších dávkách může být i toxická. Proto není vhodné ji používat v amatérském samoléčení!

DALŠÍ UŽITÍ:

Plodů se v minulosti užívalo k barvení kůží a příze, k dobarvování vína nebo při výrobě inkoustů.


Starší komentáře návštěvníků těchto stránek:

(Tyto komentáře byly vloženy do původní verze tohoto webového herbáře a není možné už na ně přímo reagovat. Svůj příspěvek však mužete vložit dole.)

Johana napsal(a) dne 31.7.2014:
Chebdí znám a roste v rumunsku, pocházím z Banátu a tam ho češti občane stále vaří a léčí se jím, jsem ráda že je to tu známe. Komu jsem se o chebdí zmínila nezná to. Johana

Božena Coufalová napsal(a) dne 9.11.2013:
Tak si ho nasbírejte sama, roste celkem hojně v nížinách, spoléhat se na to pouze co dostanete koupit není ta nejvhodnější cesta, bez chedbí se nedá zaměnit s jinými rostlinami a pozná ho každý i malé dítě. Slavný bylinář Pavel Váňa již bohužel nežije. Navíc prodávat bez chedbí,který není příliš populární jako i jiné léčivky,které nejdou na odbyt by vedlo ke zkrachování prodejce. Člověk když má nějaký zdravotní problém by sám měl pro své zdraví něco udělat a nebýt líný si alespoň ty bylinky sám nasbírat. Kurzů kde se naučíte léčivky prakticky poznávat je v naší republice dost. Na Moravě je to litovelský bylinář pan Vladimír Vytásek a mnozí další. Božena

Alžbeta Janetová napsal(a) dne 26.5.2008:
Baza chabzdová veľmi smrdí.

  • Dr. Paul Wolf napsal(a) dne 2.6.2009:
    Já taky a víc.

  • Nora55 napsal(a) dne 9.11.2013:
    Tedy, že se tu mezi bylinami zasměju, to mě nenapadlo, ale kde koupit? když ani specialista bylinář Pavel -doporučuje-ale nemá v nabídce.

Přidat komentář