Veratrum nigrum - kýchavice černá

Čeleď: Melanthiaceae - kýchavicovité

Popis:

Vytrvalá, 60 až 130 cm vysoká bylina. Stonek oblý, dutý, chlupatý. Listy střídavé, lysé, podélně zřásněné, brázdité, dolní široce eliptické, horní kopinaté až čárkovitě kopinaté. Květenství úzké, složené z jednoduchých hroznů. Květy v průmětu do 1 cm, páchnou po shnilém ovoci, černě purpurové až tmavě fialové. Kvete v VII až VIII.

Stanoviště:

Světlé lesy, paseky, lesostepní louky.

Rozšíření:

V ČR velmi vzácně, údaje ze 60. let 20 století hovoří o lokalitě v blízkosti Loun a v jižní části Bílých Karpat. Celkově roste roztroušeně v jižních částech Alp, v severní Itálii, v ČR, v jihozápadním Maďarsku, na Balkánském poloostrově, na severu Evropy po jižní Švédsko, na východě v horním Podněpří a v horním Povolží, na Sibiři a v oblasti čínsko-japonské.

Jedy:

Kýchavice obsahuje řadu alkaloidů, kterými jsou: jervin, rubijervin, pseudojervin, protoveratridin, protoveratrin, germerin a germin, z nichž nejjedovatější je protoveratrin (u myší je jeho smrtelná dávka 0,048 mg na 1 kg váhy, u jervinu je to 9,3 mg, u pseudojervinu 50 mg, u rubijervinu 70 mg a u germinu 139 mg). Alkaloidy jsou v největším množství v oddencích s kořeny, méně v nadzemních částech rostliny. Kořen obsahuje 0,5 až 1,3% alkaloidů, až 25% pryskyřice a dále tuk, glykosidní hořčinu veratramarin a organické kyseliny.
Otrava se při nadýchání prášku z kýchavice projevuje nezadržitelným kýcháním, v očích intenzivní bolestí a slzením, v ústech pálením, sliněním a bolestmi. Při vetření do pokožky způsobuje silné pálení a následně ztrátu citlivosti. Při vnitřním požití dráždí žaludeční a střevní sliznice, způsobuje rozšíření cév a pokles krevního tlaku, zpomalení pulsu a snižuje počet dechů. Asi 30 minut po požití se dostavuje zvracení, bolestivý průjem, někdy krvavá stolice. Puls je pomalý a nepravidelný, dýchání povrchní, krevní tlak nízký, zorničky rozšířené. Smrt nastává zástavou dechu a srdce a to asi za 3 až 12 hodin po požití. Prognóza otrav kýchavicí je málo příznivá! Léčí se zejména podáváním centrálních analeptik, která zvyšují krevní tlak a udržují v činnosti dýchání.
Otravy kýchavicí byly pozorovány i u zvířat (u koně, skotu, ovce, kozy, psa, kočky), byť tyto otravy nejsou příliš časté, neboť zvířata obvykle odmítají tuto rostlinu požírat.

Pěstování:

Kýchavice sice nepatří mezi nejoblíbenější rostliny, protože jednak její květy zapáchají a za druhé se objevují až po mnoha letech (po 10 až 30) po vyklíčení ze semene, nicméně je to nápadná trvalka, která vynikne zejména jako poněkud cizokrajně působící solitérní rostlina. Vyžaduje humózní, výživnou půdu a polostinné umístění. Množí se semeny nebo (lépe) dělením trsů.

Kýchavice v Českém herbáři z roku 1899:

Kýchavice (Veratrum) má lodyhu 1—4' vysokou, listy eliptičné, květy žlutavě bílé ; roste na pastvinách horních v Evropě. Kvete v červenci a srpnu. Kořen bílý, nevonný a palčivý, potřebuje se za lék. Dělá se z něho také tabák. Dále tinktura proti průjemu a úplavicím.

Ta se shotovuje následujícím způsobem: 20 gr. čerstvého skrájeného kořene, smíchá se s 3 lit. lihu a za 5-—6 dní se to slije. Potřebuje se vně na rozjídavé vředy. Dává se také do prášku kýchacího a všivé masti.

Všivec k., rostoucí v Mexiku; semena jeho ženou na stolici a potřebují se proti tasemnici; obyčejně pak se dávají do všivé masti.

Jiný druh roste v Americe, kde z listí dobývají vlákna, jichž jako lenu aneb konopí užívají. Kořen dává se proti hryzení a hlístám.

V homöopathii užívá se tinktury z kořene toho proti ochrnutí a třesení údů, padoucnici, mdlobám, hypochondru, šílenosti, proti návalu krve do hlavy, bolení hlavy — též proti průjemu, choleře, zlaté žíle, tlučení srdce a j. Dává se 1—2 kapky v rozředění 2—12tém v dobách dle okolnosti určených.

Zvěrolékaři užívají kořene toho proti špatnému trávení, proti katarrhům žaludku, a sice dávají psům 0,025—0,10 gr., prasatům 0,25 až 1 gr. jako prášek nebo smíchané s mlékem. Koním a skotu dává se, když netráví, nebo proti hostci.

Dává se koním 3,75—15 gr. Též zevně užívá se kořene toho, jenž se asi čtvrt hodiny močí v studené vodě a protáhne jako nit skrze ránu. Odvar kořene potřebuje se proti vším.

K účelu tomu lze užíti též prášku utřeného se sádlem neb mýdlem.

[přejít do tohoto starého herbáře]

Poznámky návštěvníků těchto stránek:

[napsat novou poznámku nebo dotaz k této rostlině]

Další rostlina rodu Veratrum:
Veratrum album Kýchavice bílá

 RSS

Úvod (Home)	Zobraz rostliny:		Zpět (Back)
Všechny	Plané v ČR	Zahradní	Pokojové a skleníkové
Skalničky	Masožravé	Léčivé	Jedovaté a halucinogenní
Jedlé	Jinak užitkové	Byliny	Keře
Stromy	Výtrusné	Vybrat podle čeledí	Kvetoucí v tomto měsíci

Reklama na tomto webu

Další moje weby: Astrologický program Nebeský kalendář Astrology software Sky Calendar Zvířata na fotografiích Muzeum České Sibiře a Oficiální stránky obce Miličín Spřátelený web: Živé drahokamy