Paullinie1 nápojná neboli guarana2 (Paullinia sorbilis3 Mart., P. Cupana Kunth) jest keř o popínavém, až 10 m dlouhém pníčku, který se rozvětvuje v tenké 5hranné větve porostlé střídavými, lichozpeřenými listy. Listy se skládají nejčastěji z 5 podlouhlých, zubatých lístků.
Souměrné, málo úhledné květy jsou sestaveny do úžlabních hroznů. Mají 5klaný kalich, bílou, ze 4 nestejných plátků složenou korunu, 8 tyčinek a svrchní semeník s trojklanou čnělkou.Plody jsou 3pouzdré tobolky, které obsahují v každém pouzdře nejčastěji po jediném černém semenu velikosti lískového oříšku; někdy však vyvine se v celé tobolce pouze jedno semeno, ostatní 2 semena i s pouzdry zakrní nebo úplně zaniknou.
V soustavě rostlinné náleží paullinie k čeledi prostoplátečných rostlin mydelníkovitých (Sapindaceae), s nimiž z našich rostlin nejblíže spřízněn jest jírovec neboli koňský kaštan.
Paullinie nápojná jest domovem v lesích severní a západní Brasilie a jižní Venezuely. Místy ji v těchto zemích též pěstují a to nejčastěji z odnožů, jež zasazují ve vzdálenostech asi 2 m od sebe. Jsou-li dobře ošetřovány a po způsobu vinné révy zřezávány, keře paulliniové počínají roditi už ve třetím nebo ve čtvrtém roce a rodí pak asi 40 let.
Ze semen paullinie nápojné připravují v její vlasti černohnědou massu - guaranu, která připomíná poněkud čokoládu, chutná však hořce, s natrpklou i slabě nasládlou pachutí, a zavání více méně praženou kávou. Příprava guarany děje se způsobem velice jednoduchým: Semena ze zralých plodů vypadalá nebo vyloupaná se pečlivě očistí, usuší se na slunci a pak se upraží na ohni. Po té se dají upražená semena do velikých dřevěných hmoždířů, v nichž se roztlukou; drť smíchá se s trochou vody a upěchuje se v černohnědé, tvárlivé těsto, z něhož se pak hnětou bochánky a kuličky, nejčastěji však na píď dlouhé a 4-5 cm v průměru široké válečky. Usuší-li se tyto bochánky, kuličky a válečky dobře na slunci, úplně ztvrdnou a možno je pak uchovati i po několik let.
Guarana obsahuje kromě jiných látek značné procento koffeinu, mnohem více nežli káva. Rozpuštěna ve vodě dává nápoj, který člověka netoliko občerstvuje, nýbrž i velice posilňuje. Nejvíce guarany spotřebují Indiáni na středním toku Amazonu, kteří prý „bez masa a mouky mohou obstáti zcela dobře, avšak bez nápoje guaranového nemohou býti ani jediný den“.
V novější době dovážejí guaranu též do Evropy a prodávají ji do lékáren pod jménem pasta guarana. Doporučujeť se ve způsobě pastilek nebo rozpuštěna v cukrové vodě zvláště proti migréně a bolení hlavy.
1Ku poctě Šim. Paullia, prof. botaniky v Kodani, zemřevšího r. 1680.
2Tak zovou ji v její vlasti.
3Lat. sorbilis = nápojný, od sorbeo = srkám.