Kozinec1 kretský (Astragalus2 creticus3 Lam.) jest nízký, hustě větevnatý keř se sudozpeřenými, huňatými listy, jejichž hlavní řapíky, zakončené trnitým hrotem, později zdřevnaťují a když s nich lístky opadnou, trčí na větvích dlouhou dobu jako bodliny.

 

Kozinec krétský - Astragalus creticusDrobné květy sedí obyčejně po dvou v paždích listů. Mají trubkovitý, 5zubý, huňatý kalich, motýlovitou, žlutou, červeně proužkovanou korunu, 10 dvoubratrých tyčinek a podlouhlý semeník.

Plody jsou huňaté lusky, jako lusky našich kozinců tím zajímavé, že jsou přehrádkou, vnikající od hřbetního švu dovnitř, rozděleny ve dvě pouzdra.

Jak už název označuje, kozinec kretský roste na ostrově Kretě a mimo to také v horách Řecka.

Po způsobu jiných křovitých kozinců rostoucích na Východě vyměšuje z větví bílou nebo nažloutlou klovatinu bez chuti a bez vůně, která tuhne na vzduchu v tak zv. tragant (gummi tragacanthae). Tragant vytéká z větví kozince buď sám od sebe anebo z poraněných a naříznutých míst.

V lékárnách upotřebují tragantu hlavně jako spojidla při zhotovování pilulek, za kterýžmto účelem jej rozpouštějí ve vodě. Kromě toho potřebují ho cukráři, dělajíce z něho figurky a hračky pro děti, v tiskárnách jím zhušťují barvy na potiskování látek atd. Ze všech těchto příčin vede se s tragantem dosti čilý obchod.

V obchodě rozeznává se několik druhů tragantu, které pocházejí buď z téhož keře, ale byly dle jakosti vybrány a roztříděny, anebo pocházejí z různých druhů kozinců. Vedle kozince kretského jest totiž - jak už svrchu podotčeno - ještě celá řada jiných druhů, které taktéž dávají tragant, na př. kozinec pravý (Astragalus verus Oliv.), rostoucí v Malé Asii,kozinec klejodárný (Astr. gummifer Lab.), který se daří nejlépe v Syrii a Persii a j.

Za nejlepší považuje se tragant smyrnský neboli lupenitý, který se dováží do Evropy hlavně ze Smyrny a to nejčastěji v kusech plochých, deskovitých nebo páskovitých. Z Morey dováží se dosti dobrý tragant morejský, v kusech nepravidelných, často nudlovitých a všelijak zkroucených. ? nejšpatnějším tragantům, které k účelům lékárnickým se ovšem nehodí, náležejí tragant syrský a perský, jež přicházejí do obchodu obyčejně v kusech značně velikých, válcovitých nebo plochých, více méně zkroucených.

1Srovn. s chorv. kozlinac, něm. Ziegenkraut; nejspíše vzhledem k semenům některých druhů, která připomínají „kozí bobky".

2Z řec. kostka, vzhledem ke tvaru semen.

3T. j. na ostrově Kretě rostoucí.

Přidat komentář