Divoplod ledvinovníkový (Semecarpus¹ anacardium L. fil., Anacardium orientale L.) jest ztepilý strom pěkného vzrůstu, až 10 m vysoký, mající veliké, opak vejčité, v kratičký řapík súžené, kožovité listy a dvojdomé mnohomanželné květy v hroznovitých květenstvích, podobného složení jako ledvinovník západní (Anacardium occidentale L.), s nímž patří do společné čeledi.

Květy prašníkové mají totiž nepatrný kalich, 5 podlouhlých korunních plátků, 5 tyčinek a zákrsek po semeníku. Květy pestíkové, po případě kv. obojaké, mají obaly květné podobné, ale v nich buď pouhý semeník se 3 bliznami anebo ještě též 3 tyčinky.

Plody jsou vejčité peckovice asi zvíci švestek, dvěmi zvláštnostmi hodny pozoru: spočívají totiž celou svojí spodinou na dužnaté, neobyčejně ztloustlé stopce a mají pod tenkou vnější slupkou velice silnou skořápku, jež obsahuje četné dutinky a v těch pryskyřičnatou, ostrou, palčivou šťávu. Vnitřek skořápky úplně vyplňuje olejnaté jádro.

Divoplod ledvinovníkový roste v pohořích Vých. Indie.

Semena úplně zralých plodů na Východě praží a pražených neb i jinak připravených pojídají. Chutnají prý podobně jako pečená jablka. Také z nich tlačí olej.

Z nezralých plodů připravuje se černý, nesmazatelný inkoust, jímž označují na Východě prádlo a obchodní balíky; mimo to se z nich vyrábí fermež hodící se zvláště na lakování železného náčiní.

Druhdy dovážely plody divoplodu ledvinovníkového též do Evropy a prodávaly je pod jménem východoindických sloních vší (semen Anacardii orientalis) do lékáren, kde z nich připravovali léky proti kožním nemocem a rheumatismu.

Nemáte oprávnění psát komentáře.