Zapota1 obecná (Achras sapota L.) jest úhledný strom se střídavými, řapíkatými, kopinatými, celokrajnými listy a bělavými, jednotlivě úžlabními květy.

Zapota obecná - Manilkara zapota

Složení květů, až na to že jsou 6četné, jest podobné jako u stromu předcházejícího, s nímž zapota náleží do společné čeledi. Majíť šestilistý kalich, zvonkovitou, 6cípou korunu, 6 tyčinek a svrchní semeník s jednoduchou čnělkou.

Plody jsou kulovaté nebo vejčité, dužnaté bobule zvíci jablek, obsahující několik velikých, černých, smáčknutých, olejnatých semen. Zralé mají dužninu špinavě bělavou, slupku hnědě rezavou.

Zapota jest domovem v Jižní a Střední Americe, kde ji hojně pěstují jako ovocný strom a to v četných odrůdách. Ovoce sklízí se obyčejně nezralé, poněvadž na zralém činívají škody netopýři, a nechává se pak nějakou dobu ležeti, aby zhniličilo. Tím nabude velice lahodné chuti, takže mu mnozí dávají přednost i před ananásy.

Hořkou korou falšují kůru chinovou a hořkých semen užívají v Americe jako léku zvláště v nemocech kožních.

V nejnovější době připravují z ovoce zapoty obecné a příbuzné zapoty bradavičnaté (Achras seu Vitellaria mammosa L.) tak zvanou žvýkací gummu (Kaugummi, anglicky: chewing gum, chicle), s kterou se v Americe vede čilý obchod a která již také do Evropy si počíná raziti cestu.

1V Mexiku slove cochit-zapotl; na ostrovech Západoindických říká se plodům sapodillas.

 

 

 

Nemáte oprávnění psát komentáře.