Sosna pomořská (Pinus1 pinaster2 Ait., P. maritima Lam.) podobá se vnějškem naší borovici lesní, od níž rozeznává se hlavně třemi věcmi: jehlicemi, jež dosahují někdy délky až 2 dm, krátce stopkatými, velikými, 12-18 cm dlouhými a 7-8 cm širokými šiškami; a většími semeny, která jsou po jedné straně černá jako uhel.

Borovice přímořská - Pinus pinaster

Vyskytuje se hojně - nejraději podle moří - v jižní Evropě, zejména v jižní Francii, ve Španělích a Portugalech, kde tvoří rozsáhlé lesy. U nás ji možno spatřiti někdy jako okrasný strom v sadech.

Když strom dosáhl věku 30-35 let a kmen jeho dorostl tloušťky asi 3 dm v průměru, dělají do kůry jeho od února až do podzimu hluboké zářezy, z nichž roní se terpentýn3, jejž chytají do plechových žlábkův a svádějí do polévaných hliněných hrnců. Jeden strom dává ročně terpentýnu asi 3 kg.

Nezáleží-li na tom, aby se strom zachoval při životě, možno z kmene dobývati terpentýnu současně na několika místech. Má-li však strom býti zachován při životě, nařezává se kmen jeho jen na jednom místě a po vyčerpání terpentýnu nechává se strom vždy nějakou dobu odpočívati.

Terpentýnu ze sosny pomořské, jenž přichází do obchodu nejčastěji z města Bordeaux v sudech asi 100 kg těžkých pod jménem terpentýnu francouzského nebo terp. bordeauxského (terebinthina gallica), užívají v lékárnách hojně do mastí a náplastí. V lidovém lékařství užívá se ho nejčastěji proti rheumatismu. Mimo to upotřebuje se tohoto terpentýnu do fermeží, pryskyřičných mýdel, pečetních vosků a podobně.

Nejvíce však se ho spotřebuje na výrobu terpentýnové silice (oleum terebinthinae), jíž možno destillací s vodou z terpentýnu získati asi 17%. Silice tato vyznačuje se pryskyřičnou vůní a palčivou hořkou chutí. Užívá se jí k účelům rozmanitým: přidává se do laků, aby rychleji schly, rozředují se jí olejové barvy a odstraňují mastné skvrny, upotřebuje se jí v lékařství atd. Přetápí-li se zbytek, který zůstává z terpentýnu, když se z něho silice terpentýnová vytáhla, změní se v tvrdou, křehkou, beztvárnou hmotu - bednářskou smůlu, jíž se užívá hlavně v pivovarech na vysmolování sudů. Světlé, lepší druhy smůly bednářské prodávají pod jménem kalafuny (colophonium).

Suchou destillací dřeva sosny pomořské i jiných stromů jehličnatých vzniká dřevěný dehet (pix liquida), jenž se mění další destillací a vyvářením v černou, neprůhlednou smůlu ševcovskou. Saze, usazující se při neúplném spalování smolného dříví, tvoří známý kopt.

Borovice přímořská - Pinus pinaster

Netřeba snad ani připomínati, že vedle sosny pomořské, ze které se ovšem v Evropě nejvíce terpentýnu vytěží, dávají terpentýn a ostatní uvedené produkty také jiné sosny:

Sosna černá (Pinus nigricans Host., P. laricio L.), vytvářející mohutné lesy v zemích alpských, zejména v Dolních Rakousích, a naše sosna lesní (P. silvestris L.) dávají terpentýn obecný neboli rakouský (terebinthina communis).

Sosna kadidlová (P. taeda L.), s. východní (P. australis Mich.) a vejmutka (P. strobus L.) skýtají terpentýny americké.

Zvláštní zmínky zasluhuje však limba(Pinus cembra L.), sosna 6-10 m vysoká, o kuželovité vejčité, nahoře zaokrouhlené, později nepravidelné koruně, jejíž mladé letorosty pokrývá rezavě žlutá plst a tuhé, tmavozelené, 6-12 cm dlouhé jehlice skládají 5četné svazečky. Krátce vejčité, přímé šišky obsahují v paždích šupin bezkřídlá semena podobná drobounkým lískovým oříškům.

Milujíc polohy vyšší a chladnější, limba vyskytuje se hlavně v Alpách a Karpatech; největší lesy však tvoří na Urále a v Sibiři, odkudž se jí dostalo též jména „sibiřského cedru". V Čechách ji možno spatřiti ku př. na vrcholku Boubínu u Vimperka, kde tvoří lesíček, na vrcholu Kleti blíže Krumlova, u Sv. Tomáše v Šumavě, u hradu Lipnického blíže Něm. Brodu a j.

Limba poskytuje netoliko výborný terpentýn, zvaný v obchodech t. karpatským nebo uherským (terebinthina carpatica), nýbrž i jedlá olejnatá semena, která se co do chuti vyrovnají semenům piniovým.

Pozn. Tak zv. terpentýn benátský (terebinthina veneta), který se vyznačuje příjemnou vůní a hořkou chutí a jehož v lékárnách užívají do náplastí a pilulek ze všech terpentýnů nejčastěji, pochází ze dřeva modřínů (Larix europaea DC.). Do obchodu přichází v malých zploštělých soudcích hlavně z jižních Tyrol a Piemontu.

? hledaným terpentýnům náleží také terp. štrassburský (terebinthina argentoratensis), který se „čepuje" z boulovitých nádorů jedle bělokoré (Abies pectinata DC.) zvláště v Porýní.

1Tak nazývali sosnu už starověcí Římané.

2Plinius rozuměl pod jménem pinaster smrk.

3Vzniklo zkomolením z řec. terebint, jehož pryskyřice užívalo se původně místo nynějších terpentýnů hojně v lékárnách.

Přidat komentář