Tamarind¹ východní (Tamarindus indica L.) jest statný, vždyzelený strom z čeledi rostlin sapanovitých (Caesalpineae), mající široce rozloženou korunu, sudozpeřené, mnohojařmé listy a vonné květy v konečných hroznech.

Složení květů jest takové: čtyřlistý, bělavý, záhy opadavý kalich, 4 bílé, nachově žilkované plátky korunní, 9 tyčinek - z nichž však obyčejně jen 3 neb 4 vyvinuté, ostatní až na nepatrné zákrsky zaniklé - a svrchní semeník o tenké, zakřivené čnělce.

Plody jsou tmavohnědé, až přes 1 dm dlouhé, obyčejně více méně srpovitě ohnuté lusky, naplněné mezi semeny nakysle sladkou, černou dužninou.

V Arabii, ve Vých. Indii, v Egyptě i v jiných horkých zemích sázejí stromy tamarindové nejraději před domy jako u nás lípy a to netoliko pro stín, nýbrž hlavně pro užitek. Dávajíť lusky tamarindové chutnou dužninu, kterou jedí bud čerstvou anebo z ní připravují druh povidel. Tato povidla (pulpa tamarindorum cruda, fructus tamarindi) přivážejí se v kamenných nádobách i do Evropy, neboť je přidávají v lékárnách do rozmanitých lékův, zejména do obměkčujících a počisťujících pokroutek Hellových.

Rozemletá jádra z lusků tamarindových přidávají na Východě do pitné vody, aby nabyla lepší příchuti.

Kromě plodů skýtají stromy tamarindové také pevné dřevo.

Na konec dlužno poznamenati, že největší a nejstarší stromy tamarindové možno na Východě spatřiti při indických chrámech a že kněži trží za lusky z takovýchto stromů od věřícího lidu značný peníz.

Nemáte oprávnění psát komentáře.