Jedle kanadská neboli tsuga1 (Abies2 canadensis L., Tsuga canadensis Endl.) jest prostředně vysoký strom, jehož mladší, tenké, většinou převislé větvičky jsou dvouřadě porostlé plochými, tupými, jen asi 1 cm dlouhými jehlicemi; některé větvičky zakončují se vejčitou šiškou složenou z 15-20 šupin, která nebývá větší lískového ořechu. Vzhledem k tomu, že jehlice jsou na větvích rozestaveny ve dvou řadách a že zralé šišky opadávají v celosti, tvoří tsuga přechod od jedlí ke smrkům.

 

Jedlovec kanadský - Tsuga canadensis

Jsouc domovem v Sev. Americe, kde vytváří rozsáhlé lesy, jedle kanadská sázívá se někdy i u nás jako okrasný strom v sadech.

Ve vlasti její navrtávají kmen, aby z něho vytékal bledožlutý, velice čistý terpentýn nahromaděný v boulovitých nádorech kůry. Užíváť se tohoto terpentýnu v Sev. Americe všeobecně k účelům lékářským, zvláště do mastí a náplastí. Druhdy se ho užívalo i v lékárnách evropských, do nichž se dodával pod jménem kanadského balšámu (balsamum canadense). Nyní však upotřebuje se v Evropě kanadského balšámu pouze k účelům technickým, na př. při zhotovování mikroskopických praeparatů.

Jedlovec kanadský - Tsuga canadensis

Vedle balšámu možno z jedle kanadské upotřebiti také mladých pupenů, které zavářejí s melassou na tak zv. pivo jedlové neboli pupencové (angl. sprucebeer), požívané v Americe zvláště proti kurdějím. Kůra z jedle kanadské dává znamenité tříslo.

Na konec budiž poznamenáno, že kanadský balšám dávají ještě také jiné severoamerické jedle, zejména jedle balšámová (Abies balsamea L.), která se vnějškem podobá naší jedli bělokoré, má však jehlice nezřetelně dvouřadé (rozestaveny skoro do 4 řad) a šišky vejčitě kuželovité. Balšámovou slove odtud, že mladé větévky, byvše rozemnuty, balšámově voní.

1Japonské jméno podobného stromu.

2Jméno abies vyskytuje se již u Plinia; snad místo abities = bělost, vzhledem k tomu, že některé druhy jedlí mají bělavou kůru.

 

 

 

 

Přidat komentář