Potentilla anserina - mochna husí

Slovensky: Nátržník husí

Čeleď: Rosaceae - růžovité

 

POPIS:

Víceletá, nízká, plazivá bylina s až 80 cm dlouhými, na uzlinách kořenujícími výběžky. Listy primární růžice řapíkaté, přetrhovaně lichozpeřené, až 20 i více cm dlouhé, na rubu stříbřitě hedvábně chlupaté, se 4 až 12 jařmy velkých lístků, mezi kterými leží malé celokrajné nebo zubaté lístky. Květy, jednotlivé, úžlabní, 5četné, žluté. Kvete v V až VIII.

STANOVIŠTĚ:

Louky, travnaté břehy, pastviny, návsi, okraje komunikací, rumiště, pustá místa, preferuje půdy výživné, hlinité, dusíkaté, vlhké, zasolené.

ROZŠÍŘENÍ:

V ČR od nížin do pahorkatin hojně, v západních Čechách jen roztroušeně, v horských oblastech jen výjimečně (max. asi 900 m n.m.). Celkově roste v celé Evropě vyjma nejjižnějších oblastí a Špicberků, dále na Kavkaze a v Zakavkazsku, v Íránu, Afghánistánu, ve Střední Asii, v Himaláji, v Číně, na Dálném východě, v Kanadě, USA, Chile, v odchylných formách i v části Austrálie a na Novém Zélandu.

LÉČITELSTVÍ:

Obsahuje katechinové třísloviny (asi 2%), flavonoidy, tormentol, hořčiny, organické kyseliny, cholin, pryskyřici, sliz, vitamín C, lithium a dosud neznámou látku utišující křeče, v oddenku pak mastné kyseliny, minerální látky, tormentol aj.
Drogou je kvetoucí nať (Herba anserinae), která se sbírá v květnu až červnu. Suší se ve stínu nebo při umělém sušení za teplot do 40 °C. Občas se také sbírá kořen (Radix anserinae) a to v září až listopadu, který se po omytí zvolna suší a následně se práškuje.
Droga působí zejména na hladké svalstvo, uvolňuje křeče, působí protizánětlivě a svíravě. Dle J.A.Zentricha ji zle použít proti křečím, při kolikových bolestech či krvavých průjmech, při peptickém vředu, břišních, žlučníkových nebo ledvinových kolikách, proti svalovým křečím (např. v lýtku) nebo cévním křečím způsobeným např. špatným prokrvením končetin, při lehčích formách angíny pectoris nebo při menstruačních potížích. Droga také povzbuzuje chuť k jídlu, působí protizánětlivě a ochranně na sliznice trávícího ústrojí, protiprůjmově, podporuje činnost jater a tvorbu žluči. V homeopatii se užívá při menstruačních potížích a při křečovitých bolestech.
Odvar se připravuje z 1 až 2 čajových lžiček drogy na šálek vody, vaří se 3 minuty a podává se 3x denně nebo se podává ve formě prášku (3x až 4x denně na špičku nože, zapít čajem nebo červeným vínem) proti průjmu (zejména jeli doprovázen křečemi), žaludečním či střevním zánětům, při kolikách nebo bolestivé menstruaci. Zevně se užívá v koupelích na špatně se hojící či mokvající rány.
Latinské druhové jméno je odvozena od latinského slova potentia, které znamená moc či síla - již toto označení má tudíž naznačit silné léčebné účinky rostliny.

Komentáře   

JanaKášová
# životJanaKášová 2016-07-15 18:53
Mochnu husí mám úzce spjatou s hodně útlým mládím.Vyrůstala jsem na vesnici,kde byly hned 3 rybníky nad sebou a na každém břehu byly porosty této kytičky.No nyní se tato vesnička proslavila i ve světě.Je to Temelín.Vím,že jsme se učili,že ho založi jistý pan Temela.
Odpovědět
Jindřich F. Bobák
# MochnaJindřich F. Bobák 2015-07-14 15:01
Mochna

S jarem se člověk k mládí vrací –
ach mládí, mládí neposedné,
postupně paměť i zrak ztrácí,
až ani k zemi nedohlédne.

Tam v prachu, hlíně, ba i v blátě,
na jaře mochny prudce kvetou,
když zvednou k slunci hlavy zlaté,
se zlaťáky si je starci pletou.

Hledači zlata hlavy sivé
čím dál tím více k zemi chýlí.
Kam poděli se? – Přišla chvíle,
kdy sami se v prach proměnili
Odpovědět

Přidat komentář