Kaštan¹ jedlý (Castanea vesca L., Cast. vulgaris Lam.) jest strom až 30 m vysoký, s poměrně krátkým, ale silným kmenem, olivově hnědou, v mládí hladkou, později podél rozsedalou korou, rozložitou korunou a střídavými, krátce řapíkatými, podlouhle kopinatými, až 15 cm dlouhými, po kraji ostnitě pilovitými, kožovitými listy.

Když strom dosáhl asi 20 roků, počíná kvésti. Z paždí listů vyrůstají v máji nebo v červnu přímé, tuhé, jednoduché, bezlisté větévky - jehnědy, téměř po celé délce obalené četnými, přisedlými, oddálenými, vidlanovitými klubíčky drobných, bledožlutých kvítků prašníkových; na spodu však jest několik kvítků pestíkových.

Prašníkové kvítky mají 5-6dílné okvětí a obsahují nejčastěji 12, někdy však také až 20 tyčinek z okvětí daleko vyčnívajících.

Květy pestíkové sedí, jak už svrchu praveno, na spodu týchž květonosných větévek pod květy prašníkovými a to po 1-3 ve společných, 4dílných, štětinatých obalech, které se později značně zveličují a zdřevnatí v číšku asi tak, jak tomu jest u našeho buku, s nímž - jakož i s dubem - kaštan jedlý řadí se do čeledi rostlin číškonosných (Cupuliferae). Ostatně mají květy pestíkové spodní, pěti- až osmi-pouzdrý semeník se 2 vajíčky v každém pouzdře, pětidílné nebo šestidílné okvětí a několik čnělek, jež z okvětí vyčnívají ve způsobě řídkých štětiček.

Zakrněním ostatních vajíček vyvine se z každého semeníku (kvítku) jednosemenná, oblá, hnědá nažka nemálo podobná plodu maďalu neboli jírovce (Aesculus hippocastanum L.), jemuž za tou příčinou říká se též neprávem kaštan. S počátku jsou nažky ukryty v číšce posázené rozvětvenými ostny; posléze však puká číška ve 4 chlopně a nažky se uvolňují.

Nažky kaštanu jedlého, prodávané u nás obyčejně jako pamlsek pod jménem vlašských kaštanů nebo maronů, skýtají na jihu chudšímu lidu často hlavní potravu. Jedí se bud pečené nebo se z nich vaří kaše. Také je však rozemílají na mouku, která se pak obyčejně míchá s moukou obilnou.

Z rozkrájených a upražených maronů vaří se nápoj podobný čokoládě.

Dřevo kaštanu jedlého jest velice tvrdé a trvanlivé, proto se hodí k podobným účelům jako dřevo dubové.

Listy na podzim sbírané a sušené - folia Castaneae - prodávali druhdy do lékáren a tam z nich připravovali extrakt proti kašli.

Kaštan jedlý jest rozšířen hlavně v zemích okolo Středozemního moře. Místy, zejména v Řecku a v Itálii, tvoří rozsáhlé lesy. Pověstné jsou kaštanové lesy na Sicilii, zvláště na úpatí Etny, kde vyskytují se stromy i několik století staré. Z jižní Evropy zasahuje kaštan jedlý až do Porýnska. Jinak sází se ve střední Evropě (také u nás) nejčastěji jako okrasný strom v sadech a stromořadích. Na úpatí Krušných Hor u Chomutova a v Nasavrkách na Chrudimsku jsou z něho malé háje. Ačkoli „kaštanka“ v Nasavrkách leží 480 m nad mořem, přece tu plody dozrávají a jsou dosti chutné. Na Moravě vyskytuje se kaštan jedlý hlavně v okolí Lednice, Mikulova, Břeclavi a Hodonína.

Z jiných druhů kaštanů, jež rodí jedlé plody, zasluhují zmínky:

Kaštan tupolistý neboli chinquapin (Castanea pumila L.) - neveliký strom, jehož kulovaté, jemnými ostny pokryté plody obsahují nažky velice sladké. Jest rozšířen hlavně ve Virginii, Karolině a Floridě.

Kaštan japonský (Castanea japonica L.), pěstovaný netoliko ve své původní vlasti - Japonsku, nýbrž i v Sev. Americe, dává plody značně veliké, ale méně chutné, s hořkou pachutí.

Nemáte oprávnění psát komentáře.