Quercus robur - dub letní (dub křemelák)
Syn.: Quercus pedunculata
Slovensky: Dub letný
Čeleď: Fagaceae - bukovité
POPIS:
Opadavý, velmi pomalu rostoucí, až 40 m vysoký strom. Kůra nejprve červenohnědá, později šedozelená až tmavošedá, borka podélně brázditá, šedohnědá. Listy nahloučeny na koncích větví, krátce řapíkaté, nepravidelně laločnaté, na vrcholu zaokrouhlené, na bázi srdčitě ouškaté. Květy jednodomé, samčí v ochablých, vysutých, žlutozelených, asi 5 cm dlouhých jehnědách, samičí drobné, s červenými bliznami, v řídkých a chudokvětých klasech. Plodem je nažka (žalud) ponořený v horní části mělce v číšce vyrůstající na dlouhé stopce. Kvete v IV až V.
Duby se údajně mohou dožít věku až 1500 let.
STANOVIŠTĚ:
Smíšené a listnaté lesy, preferuje půdy minerální, humózní, těžší, vlhké až mokré, roste však i na půdách odlišných (lehkých, písčitých, suchých), stanoviště světlé a teplé, je citlivý k podzimním mrazům.
ROZŠÍŘENÍ:
V ČR roste zejména v teplejších oblastech, v oblastech chladných bývá obvykle jen vysazován. Celkově roste v téměř celé Evropě vyjma jejích nejjižnějších částí (jih Pyrenejského poloostrova, Sicílie, Řecko, Turecko), na severu až po 63° severní šířky, na východě po Ural a Kavkaz.
LÉČITELSTVÍ:
Sbírá se zejména kůra, jen zcela výjimečně i zralé žaludy nebo list. Kůra se sloupává výhradně mladá a hladká (tj. z větví o průměru max. asi 15 cm), nejlépe na jaře ještě před vyrašením listů. Suší se při teplotách do 50 °C. Žaludy se sbírají zralé a list od jara do konce léta, tj. v době, než začne na podzim měnit svou barvu.
V kůře jsou obsaženy zejména katechinové třísloviny (6 až 20 %) a dále kyselina galová a elagová, hořčiny, flavonoidy, pryskyřice a další látky, v listech jsou přítomny i flavonové glykosidy, v žaludech je vedle katechinových tříslovin i velké množství škrobu a dále cukry, bílkoviny a olej.
Kůra působí svíravě a protizánětlivě, užívá se zejména při průjmech a při zánětech trávicího ústrojí (brání průniku nákazy z trávicího ústrojí do močových cest a pohlavních orgánů). Zevně lze dubové kůry použít při hemeroidech, otocích, kožních zánětech, na slabší popáleniny nebo naopak omrzliny nebo jako prostředek zmírňující pocení nohou. Kloktání dobové kůry pomáhá při zánětech ústní dutiny nebo hrtanu.
Droga se podává ve formě odvaru (1 čajová lžička drcené kůry na šálek vody, pijí se 2 až 3 šálky denně) nebo ve formě prášku (5x denně na špičku nože) nebo ve formě tinktury. Pro zevní použití se připravuje odvar silnější nežli pro použití vnitřní.
UŽITÍ:
Tvrdé a trvanlivé dubové dřevo nachází uplatnění v mnoha oblastech, užívá se ve stavebnictví (zejména na vodní stavby, neboť pro vysoký obsah tříslovin nehnije ve vodě), v nábytkářství, k výrobě dřevěného uhlí, na výrobu pražců, sudů, parket apod. Dubová kůra se v minulosti používala v barvířství a k vydělávání kůží. Žaludy jsou důležitou součástí zimní stravy lesní zvěře.
PĚSTOVÁNÍ:
Dub letní je významnou parkovou a sadovou dřevinou, pěstuje se v několika kultivarech lišících se tvarem koruny nebo tvarem či barvou listů.
Starší komentáře návštěvníků těchto stránek:
(Tyto komentáře byly vloženy do původní verze tohoto webového herbáře a není možné už na ně přímo reagovat. Svůj příspěvek však mužete vložit dole.)Dygon napsal(a) dne 19.10.2014:
Nevíte jestli se vyskytuje v Karlovarském kraji?A nebo kde jinde sehnat kalesky?
Jan Šafář napsal(a) dne 10.6.2012:
dobrý den, na listech dubu se objevily červené skvrny (tečky). O co se jedná?
- Jan Šafář napsal(a) dne 10.6.2012:
Omlouvám se, není to dub ale buk lesní.
tomas napsal(a) dne 3.6.2012:
mohli by bejt lepší obrásky co
- Johy napsal(a) dne 14.4.2013:
Mohla by bejt lepší čestina co :DDD
Šelma napsal(a) dne 26.4.2012:
Poraďte mi někdo, jak vypěstovat ze žaludu strom; případně kdy semeno začne klíčit. Díky
Andrea napsal(a) dne 30.7.2011:
Dobrý den,
na jednom dubu jsme našli kuličky místo žaludů. Byli jsme zvědaví, tak jsme je rozkrojili a v každé kuličce byla larva. Můžete mi říct, co to je? Děkuji. Andrea.
- vláďa napsal(a) dne 31.7.2011:
Kuličky na dubu jsou duběnky.
Monika A. napsal(a) dne 26.7.2010:
Ráda bych se zeptala, jak je to s plody dubu. S dětmi jsme vypozorovali, že některé roky prostě duby neplodí, a to tak, že není možné najít jediný žalud.... Můžete mi někdo z odborníků vysvětlit, jak je to funguje ? Existuje něco jako semenný rok - tj. rok, kdy duby plodí ? A ten další rok už ne ? Jaká je časová perioda ? A mají to všechny duby úplně stejně ? A jak to "poznají " :-)
Předem děkuji za odpověď
Monika A.
- Monisek napsal(a) dne 8.8.2010:
Ano, dub stejně jako ostatní dřeviny mají semenné roky což jsou roky bohaté úrody. Intervaly mezi jednotlivými semenými roky se liší podle druhu dřevin, věku, ale zaleží to i na podmínkách prostředí jako je znečištění, původnost dřeviny (např. smrk v nižině má periodu kratší než smrk rostoucí ve vysokohorských polohách a spoustě dalších.
zvedaví napsal(a) dne 12.11.2008:
zo žaludí sa vraj dá robiť múka, vie o tom niekto niečo bližšie?Dakujem
- vladimír ok napsal(a) dne 20.1.2010:
Žalud se umele a prášek se nechá ve studené vodě,kde se vyluhuje hořký tanin, voda se sleje a prášek usuší. Tato operace odpadá u některých druhů dubů s malým množstvím taninu ( pro naše podmínky jsou vhodné Quercus bicolor,macrocarpa,alba). Žaludy těchto druhů se dají i péct jako kaštany, zkusil jsem a jsou docela dobré.
ondik napsal(a) dne 15.8.2008:
taky listy, letní má u řapíku takové dva laloky (vypadají jako zadek) a zimní je nemá (doufám, že jsem to neprohodil)
Longr napsal(a) dne 10.4.2008:
Čím se liší od dubu zimního prosím?
- Zdeněk Pazdera napsal(a) dne 11.4.2008:
Nejnápadnějším rozlišovacím znakem mezi oběma druhy dubu jsou žaludy, které u dubu letního visí na dlouhých stopkách, kdežto u dubu zimního jsou přisedlé, tedy bez stopek.
Komentáře
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.