Naditec klasonosný (Prosopis¹ spicifera² L.) jest ztepilý strom jako předcházející z čeledi rostlin citlivkovitých (Mimoseae), jehož mladé větve nesou 2kráte sudozpeřené listy toho způsobu, že na konci hlavního řapíku vyrůstají obyčejně jen dva sudozpeřené lístky složené z většího počtu podlouhle kopinatých, vstřícných lístečků.

Z paždí některých listů vyrůstají štíhlé, klasovité hrozny drobných, žlutých, mnohomanželných kvítkův o vytrvalém, zvonkovitém, 5zubém kalichu, 5plátečné koruně, 10 tyčinkách a svrchním semeníku s jednoduchou čnělkou.

Plody jsou tenké, smáčknuté, na píď dlouhé, vícesemenné lusky vyplněné neboli nadité³ mezi semeny hnědou, moukovitou, zasládlou dužninou.

Naditec klasonosný jest domovem ve Vých. Indii, kdež moučnatých luskův upotřebují jako svatojanského chleba.

Kromě naditce klasonosného roste v tropických zemích ještě celá řada jiných druhů, z nichž uvedeny buďtež pouze :

a) Naditec jehnědokvětý (P. juliflora DC.) a nad. sladký (Prosopis dulcis Kunth) - keře nebo stromy rostoucí v teplé Americe, jež mimo sladké, chutné lusky dávají též klovatinu podobnou klovatině arabské, která se vyměšuje z kmene a starších větví a přichází do obchodu pode jménem klovatiny mesquitské (mesquitogummi). Viz o tom též v odd. VIII.

b) Z lusků naditce bílého neboli algaroby⁴ (Pr. alba Hieron.) připravují domorodci v jihoamerické republice Argentině kvašením druh lihového, šumivého, velice lahodného nápoje, jemuž říkají aloja nebo chicha de algaroba. Poněvadž obsahují velice mnoho kyseliny tříselné, používá se nezralých lusků naditce bílého také k výrobě inkoustu.

c) O naditci závitkovém (Prosopis strombulifera L.) viz v oddíle IX.

---

Pozn. Jedlé lusky dávají z cizích stromů též tamarind východní (Tamarindus indica L.), jenž uvádí se mezi rostlinami lékárnickými v oddílu V., a moringa olejodárná (Moringa oleifera Lam.), o níž pověděno více v oddílu VI.

Nemáte oprávnění psát komentáře.