Mýdelník pravý (Sapindus1 saponaria2 L.) jest strom 6-10 m vysoký, z čeledi rostlin mýdelníkovitých (Sapindaceae), jimž z našich rostlin jsou nejbližší rostliny javorovité. Má rozkladité větve a zpeřené, vícejařmé listy o křídlatých řapících a kopinatých, celokrajných lístcích. Drobné, bílé květy, sestavené do hroznů, obsahují 5 malých lístků kališních, 5 korunních plátků, které jsou na vnější straně srstnaté a mají po straně zpět zahrnutý lalůček, 10 tyčinek a svrchní, dvoupouzdrý semeník, spočívající na žláznatém terči a sužující se v jednoduchou čnělku.
Plody jsou kulovaté peckovice zvíci třešní, nejčastěji po 2-3 na společné stopce spolu srostlé, řidčeji ojedinělé, barvy posléze červenavě žluté a chuti sladce stahující. Semena jsou kulovatá, leskle černá.
Mýdelník pravý roste v Jižní Americe a na ostrovech Západoindických.
Plody mýdelníku obsahují velice mnoho saponinu, proto roztírány ve vodě silně pění a možno jich z té příčiny upotřebiti ku praní tkanin místo mýdla. V Evropě se jich ovšem k tomuto účelu nepoužívá, poněvadž prý tkaniny jimi prané velice trpí, ale Indiáni američtí jich upotřebují ku praní všeobecně.
Druhdy dovážely se sušené peckovice mýdelníku do Evropy a prodávaly se pod jménem mýdlových oříšků (nuculae saponariae) v lékárnách.
Také neobyčejně tvrdých semen, jež jsou ukryta v peckovicích, možno zužitkovati. V Americe z nich lisují olej, zhotovují z nich růžence a zasazují je do knoflíků. K oběma posledním účelům dovážela se druhdy semena tato i do Evropy.
Pozn. K rostlinám mýdelným dlužno též počítati mydlokor tupolistý (Quillaja saponaria Mol.), jakož i šater mydlicový (Gypsophila3 struthium4 L.), vytrvalou bylinu, spřízněnou s naším šaterem polním (Gypsophila muralis L.), jejíhož kořene používalo se ku praní již v těch dobách, kdy ještě nynější alkalická mýdla nebyla vyráběna. Za tou příčinou pěstovali šater mydlicový zvláště v Malé Asii, v Egyptě a ve Španělích a uváděli sušený jeho kořen do obchodu pod jménem egyptského nebo španělského kořene mýdelného (radix saponariae aegyptiacae, hispanicae). Dnešního dne užívají tohoto kořene v jižních zemích tu a tam ku praní hedvábí a ku praní takových látek, jejichžto barva by obyčejného mýdla nesnesla.
Na konec dlužno poznamenati, že také kořen známé mydlice lékařské (Saponaria officinalis L.), jež u nás roste v pobřežních křovinách a sázívá se ve venkovských zahrádkách pro okrasu, má kořen proniknut saponinem, tak že ve vodě pění a možno ho proto upotřebiti ku praní.
1Slož. z lat. sapo = mýdlo + indicus = indický, poněvadž plodů užívají v Indii místo mýdla.
2Lat. saponarius = mýdelný, mýdlo skýtající.
3Slož. z řec. sádra + přítel, vzhledem k tomu, že některé druhy rostou rády na sádrovité nebo vápenité půdě.
4Tímto jménem znám byl starověkým Řekům prací prostředek, nejspíše kořen mydlice lékařské (Saponaria officinalis L.).
