Kopernicie voskonosná neboli karnauba1(Copernicia2 cerifera3 Mart.) jest ztepilá palma nesoucí na vrcholku štíhlého kmene, jenž dosahuje výšky až 30 m a v průměru tloušťky až 5 dm, hustou korunu dlouze řapíkatých listů, jejichž veliké, okrouhlé čepele jsou až skoro po samý řapík rozstříhány v četné úzké úkrojky.

Kopernicie voskonosná - Copernicia cerifera

Žlutavé, obojaké květy, které obsahují v neúhledném okvětí po 6 tyčinkách na spodu spolu srostlých a svrchní, ze 3 plodolistů tvořený semeník, skládají štíhlé, dlouze stopkaté, namnoze rozvětvené palice.

Plody jsou vejčité, posléze fialově zbarvené peckovice zvíci holubích vajec.

Kopernicie jest domovem v Brasilii, zejména v provinciích Pernambuko, Rio grande a Ceara, kde nejraději roste při řekách. Mimo to vyskytuje se též v záp. Australii.

Náležejíc vedle kokosovníku a datlovníku k palmám nejdůležitějším, skýtá užitek několikerý: Tvrdého dřeva upotřebuje se na práce řemeslnické i jako dřeva stavebního, z tuhých vláken listových pletou se rohože a tkají se lana, z mladých pupenů připravuje se salát, ze dřeni vyrábí se mouka a sago, zralé plody se upravují v kuchyních na rozmanité pokrmy a z pražených, rozemletých jader se vaří nápoj podobný kávě.

Největší užitek dává však kopernice svým voskem, který se vyměšuje z mladých listův a pokrývá je v podobě drobounkých šupinek. Proto mladé listy uřezávají, suší je na slunci a pak je proklepávají, aby se s nich šupinky voskové oddělily. Po té se tyto šupinky, tvořící sypký bělošedý prášek, vaří ve vodě, ve které se rozpustí a splynou v jedinou massu. V některých krajinách však uřezané listy dávají zrovna do vody, kterou pak zahřívají; tím se vosk na listech rozpustí, vyplave na povrch vody a třeba jej pak jenom sebrati. V obou případech nechá se pak vosk v hliněných nádobách vystydnouti, čímž nabude nejen jisté tvrdosti, nýbrž i křehkosti a slamožluté barvy.

Do obchodu přichází tento vosk pod jménem vosku karnaubového neboli cereového v koláčích nebo v nepravidelných hrudách asi 2 kg těžkých.

Z evropských států nejvíce ho spotřebuje Anglie - ročně přes 1 million kg. Hodíť se dobře, smíchá-li se s lojem a voskem včelím, k výrobě svíček, jako přísada do voskových fermeží a pečetních vosků, jakož i na leštění papíru a kůže.

1Karnauba nebo karnahuba nazývají tuto palmu domorodci v Brasilii.

2Pojmenována tak ku poctě slavn. hvězdáře Mikuláše Koperníka.

3Slož. z lat. cera = vosk + ferre = nésti.

 

 

Nemáte oprávnění psát komentáře.