Irvingie¹ gabunská (Irvingia gabonensis Baill., Irv. Barteri Hook.) jest statný, až 30 m vysoký strom z čeledi rostlin hořkoňovitých (Simarubeae).

Tenké letorosty, ve které se šedokoré větve veliké koruny rozvětvují, nesou střídavé, vejčité, v krátký řapík súžené, celokrajné, kožovité listy a řídké, úžlabní nebo konečné laty žlutých kvítků, jejichž složení připomíná z našich rostlin nejvíce květy routy (Ruta graveolens L.).

Skládajíť se ze 4-5 nepatrných lístků kališních, ze 4-5 plátků korunních a z 8-10 tyčinek; nitky těchto tyčinek jsou vetknuty pod žláznatý, polštářkovitý terč, na němž sedí dvoupouzdrý, v jednoduchou čnělku súžený semeník.

Plody jsou značně veliké, podlouhlé, smáčknuté peckovice obsahující v tlusté dužnině tvrdou pecku a v té olejnaté, mandlemi chutnající semeno.

Irvingie jest domovem v tropické západní Africe, zasahujíc ze Sierry Leone až do Gabunu.

Ve všech krajinách, kde se irvingie vyskytuje, domorodci roztloukají tvrdé pecky její plodů, aby si mohli pochutnati na olejnatých semenech, jež jedí syrová jako mandle. Mimo to z nich připravují, míchajíce je ještě s jinými plody a rozemílajíce je na mouku, chutný, velice výživný chléb - nejčastěji v podobě válcovitých, až 6 kg těžkých pecnů - jemuž říkají dika.

Největší část semen irvingie spotřebuje se však na výrobu dikového másla, jež nemálo připomíná máslo kakaové. Aby toto máslo ze semen vytěžili, roztloukají semena, vaří je ve vodě a pak v lisu vymačkávají. Dikové máslo dováží se též do Evropy, zvláště do Francie, poněvadž se hodí ještě s jinými přísadami na výrobu svíček, mýdel a pomád. Také z něho připravují, přidávajíce k němu cukru, lacinou čokoládu, kterou Francouzové nazvali čokoládou chudých (chocholat des pauvres).

Ze semen příbuzné irvingie Oliverovy (Irv. Oliveri Pierre), která roste v Kočinčíně, tlačí se máslo zvané cay-cay, jehož v Zadní Indii upotřebují k výrobě svíček.

Nemáte oprávnění psát komentáře.