Sturač¹ benzoový² neboli benzovník (Styrax benzoin Dryand., Benzoin officinale Hay.) jest strom prostřední velikosti, mající střídavé, řapíkaté, vejčito-kopinaté, až V soustavě rostlinné náleží sturač do čeledi rostlin sturačovitých (Styracineae), které rostou pouze v tropech. Z našich rostlin stojí jim nejblíže rostliny prvosenkovité (Primulaceae).

Benzovník jest domovem v Zadní Indii a na ostrovech Sundských, zvláště na Sumatře, kde dílem roste planě, dílem se též pěstuje.

Z kůry kmene i silnějších větví, zvláště byly-li naříznuty, roní se bílá, mléčnatá tekutina, která na vzduchu tuhne v šedou, vonnou, nasládlou pryskyřici zvanou benzoë (resina benzoe, franc. benzoin, anglic. gum Benjamin). Jeden strom dává jí asi 1 a 1/2 kg. Nejlepšího benzoë poskytují stromy mladé, 4-7leté; staré stromy dávají benzoë mnohem špatnější. Z té příčiny v plantážích stromy sturačové, když dosáhly asi 20 let, kácejí a nahrazují novými.

Druhdy bylo benzoë vyhlášeným lékem, proto se dováželo od 16. století pod jménem asa dulcis hojně do evropských lékáren. Dnes užívá se ho pouze ku přípravě mastí na rány a pomazují se jím tak zv. anglické náplasti. Kromě toho upotřebuje se ho ve voňavkářství, přidává se do kadidla a užívá se ho v kosmetice; lihový výtažek z benzoë smíchán s vodou dává totiž bílou kapalinu, tak zv. panenské mléko, jež se doporučuje na zjemnění pleti a odstraňování skvrn s kůže. Mimo to užívá se lihového výtažku proti prašivině místo balšámu peruánského, poněvadž je mnohem lacinější.

Do obchodu přichází benzoë v několika odrůdách, z nichž nejoblíbenější jest benzoë sumatranské, v lékárnách jediné přípustné, a benzoë siamské. Prvé prodává se ve velikých kusech porfyrovitého slohu, anať do bledohnědé, jednotvárné massy jsou vtroušena větší zrna jako mandle, druhé přichází do obchodu téměř vždy v zrnech.

Nemáte oprávnění psát komentáře.