Picea abies - smrk ztepilý
Syn.: Pinus abies, Abies rubra, Picea rubra, Abies excelsa, Picea excelsa, Picea vulgaris, Picea alpestris, Chamaepicea fatrense, Pinus picea
Slovensky: Smrek obyčajný
Čeleď: Pinaceae - borovicovité
POPIS:
Neopadavý, jehličnatý, až 50 m vysoký strom. Borka červenohnědá až šedohnědá, odlupující se v tenkých šupinách. Jehlice jednotlivé, přisedlé na drobných "polštářcích", 1 až 2,5 cm dlouhé, 4hranné, na konci zašpičatělé, opadávají ve věku 5 až 7 let. Květy jednopohlavné, samčí uspořádány ve válcovitých, 2 až 2,5 cm velkých, stopkatých, zprvu červených, později žlutavých šišticích, samičí v přisedlých, až 6 cm dlouhých, červených nebo zelených šišticích. Šišky převislé, válcovité, až 16 cm dlouhé, dozrávající na podzim prvního roku a vcelku opadávající. Kvete v IV až VI.
STANOVIŠTĚ:
Přirozeným stanovištěm smrku ztepilého jsou zejména horské lesy, rašeliniště, rokliny apod., vzhledem k jeho velmi častému pěstování v tzv. smrkových monokulturách je v současnosti rozšířen téměř masově po celém území ČR. Dává přednost svěžím až vlhkým, hlinitým půdám, na živiny ani teplotu není náročný, jako mělce kořenující strom ale špatně snáší sucho. Je citlivý na znečištěné ovzduší (zejména oxidem siřičitým).
ROZŠÍŘENÍ:
Původní v téměř celé Evropě, nejvíce v její severní a severovýchodní části, ve střední a jižní Evropě původně jen ostrůvkovitě zejména v horských oblastech, v současnosti ale hojně pěstován na takřka celé severní polokouli.
UŽITÍ:
U nás se jedná o průmyslově nejdůležitější dřevinu, která poskytuje dřevo lehké, pevné a pružné, ale ne příliš trvanlivé a poněkud měkké. Užívá se ve stavebnictví, nábytkářství, v průmyslu papírenském, jako palivo, k výrobě hudebních nástrojů, intarzií atd., z borky se získává pryskyřice.
PĚSTOVÁNÍ:
Pěstuje se v řadě kultivarů lišících se zejména tvarem koruny nebo větví (korunu kuželovitá, štíhlá, větve převislé, nazpět ohnuté, po zemi se plazící) nebo barvou jehlic (světle zelené, žlutavé, v mládí bělavé aj.).
