Pseudotsuga menziesii - douglaska tisolistá
Syn.: Abies menziesii, Pseudotsuga douglasii, Pseudotsuga taxifolia
Slovensky: Duglaska tisolistá
Čeleď: Pinaceae - borovicovité
POPIS:
Neopadavý, jehličnatý, až 100 m vysoký strom. Kmen přímý, až 4 m v průměru, koruna široce kuželovitá. Borka v mládí hladká, šedá, ve stáří tlustá, hluboce brázditá, červenohnědá. Jehlice ploché, na bázi zúžené v řapík, 2 až 3,5 cm dlouhé, na rubu se 2 bílými proužky, opadávají po 4 až 6 letech. Samčí květy žluté, vyrůstají na spodní straně loňských letorostů, samičí květy vyrůstají po 1 až 6 v přímých, 2 až 6 cm dlouhých, zelených nebo červených šišticích. Šišky visuté, 5 až 10 cm dlouhé, krátce stopkaté, podpůrné šupiny trojcípé, zřetelně vyčnívající směrem ke špičce šišky. Kvete v V až VI.
Poddruhem douglasky tisolisté je douglaska tisolistá šedá Pseudotsuga menziesii var. glauca (někdy bývá uváděna jako douglaska sivá nebo douglaska šedá - Pseudotsuga glauca, tedy jako samostatný druh), která se od douglasky tisolisté mimo jiné liší tvarem podpůrných listenů, jež nesměřují ke špičce šišky, ale od šišky odstávají nebo jsou nazpět ohnuté (viz foto).
ROZŠÍŘENÍ:
Původní na západním pobřeží Severní Ameriky (od Oregonu po Kalifornii), pěstována v Evropě a na Novém Zélandu, u nás často vysazována zejména v parcích.
VYUŽITÍ:
Lesnicky patří u nás douglaska k nejdůležitější cizokrajné jehličnaté dřevině. Její dřevo se užívá zejména při výrobě nábytku.
PĚSTOVÁNÍ:
V Evropě je douglaska pěstována od roku 1827, u nás se poprvé objevila jen několik let poté. Daří se jí na hlubokých, kyselých, vlhčích, hlinitopísčitých půdách, nesnáší půdy vápnité, mělké, podmáčené nebo naopak suché. Stanoviště vyhovuje polostinné. Protože může být poškozována silnějšími mrazy, pěstuje se u nás zejména v polohách mírně teplých. Dobře snáší městské prostředí.
Starší komentáře návštěvníků těchto stránek:
(Tyto komentáře byly vloženy do původní verze tohoto webového herbáře a není možné už na ně přímo reagovat. Svůj příspěvek však mužete vložit dole.)Čermák napsal(a) dne 8.4.2013:
Dobrý den, je pravda, že var. GLAUCA roste pomaleji a hodí se do vyššíc poloh?
spartan napsal(a) dne 28.2.2012:
Těchto stromů v naší vesnici roste několik, největší je u nás v Řitce u Prahy na návsi.Tento strom zde roste víc jak padesát let a měří přes dvacet metrů.
Čeněk napsal(a) dne 30.1.2011:
Dobrý den. Na parcele zasadil otec před 50 léty 8 douglasek
které rostou skvěle. Já jsem zasadil před 12 a 8 léty další.
Po 5 létech začaly ztrácet jehličí (mírně zažloutne) a nyní je na ně žalostný pohled. Některé již uschly. Ty staré rostou skvěle. Děkuji za odpověď.
jožo napsal(a) dne 23.10.2010:
pekne stromy mam take velke i na dvore,čo sa da vyrobiť z dreva duglasky?
Pavel napsal(a) dne 4.4.2010:
U nás roste v pohodě v 600 metrech.Nevadí jí ani kamenitá půda,ale protože rostou na hřebeni,občas do některé udeří blesk.Jsou tu pěkné kousky,obvod 250-300 cm,něco kolem sta let.Volně v lese přežije málokterá,ale když spadne do oplocenky,přeroste všechno.Pěkný strom.
Barbora napsal(a) dne 29.11.2009:
Krásný den,pracuji v lesní školce v Brně na Hádech/ 410 m.n.m/ a máme tu spoustu těchto krasavic.V těchto dnech jsem z jejich chvojí dělala adventní věnce a jsou pro svoji hebkost a vůni velice vyhledávané.Douglasky tu máme již notně vzrostlé,ale o dostatek chvojí se mi postaral jeden silný noční výtr,který ulomil několik velkých a krásně bohatých větví.
- Ing.Luděk Prušák napsal(a) dne 19.4.2010:
Ale ta čeština,děvče,to je dílo!
- jelen napsal(a) dne 27.2.2012:
Ale pane iženýre. Chybu udělá každý. Vy jste neomylný?????
- Helena napsal(a) dne 4.8.2012:
Někdo píše spisovně, ale vztah k přírodě nulový.
daan napsal(a) dne 8.10.2009:
Na silnici 121 po přejetí mostu na Otavě směrem na Varvažov po pravé straně u závory do lesa je skupina těchto stromů.
Milan Dvořák ml. napsal(a) dne 20.9.2009:
V Americké zahradě u Chudenic roste jeden z nejstarších exemplářů na našem území. Doporučuji zajet na výlet
Dominik S. napsal(a) dne 14.12.2008:
U nás na Jablunkovsku ( 500 - 600 m.n.m. ) roste bez problémů. Jsou zde stromy staré i přes 60 let. Vysazovaly se zde v lesích i před dvaceti lety. Rostou rychleji než smrky. Bez ochrany je ihned zničí srnčí zvěř - okus pupenů, odření parožím.
VIKO napsal(a) dne 24.5.2008:
Velmi rychle rostoucí dřevina, na Vrchovině nad 500 m.n.m. bez problémů snáší mrazy.
Kristýna napsal(a) dne 23.4.2008:
Když promnete jehlice douglasky mezi prsty, budou vám chvíli vonět po citronu.
