Hypericum montanum - třezalka horská
Slovensky: Ľubovník horský
Čeleď: Hypericaceae - třezalkovité
POPIS:
Vytrvalá, 30 až 100 cm vysoká bylina. Lodyha přímá nebo vystoupavá, obvykle nevětvená a bez úžlabních výhonů, oblá, v dolní části někdy hnědavě až červeně naběhlá. Listy poloobjímavé, vejčitě kopinaté až kopinaté, na okraji s černými žlázkami. Květenství stažené, kališní lístky zubaté, na okraji se stopkatými žlázkami, květy bledě žluté, bez černých žlázek. Kvete v VI až VIII.
STANOVIŠTĚ:
Světlé lesy, mýtiny, světliny, křovinaté stráně, na půdách výživných, svěžích, převážně mírně kyselých.
ROZŠÍŘENÍ:
V ČR v teplých oblastech dosti často, v teplejších polohách pahorkatin roztroušeně, ve vyšších polohách zcela ojediněle. Celkově roste v Evropě nejvíce v její střední a jihozápadní části, na severu po jih Skandinávie, na východě po Smolensk, na jihu po Pyrenejský poloostrov, jižní Itálii a Černou Horu, izolovaně pak v Anglii, na Krymu a na Kavkaze.
