Sarracenia purpurea - špirlice nachová
Slovensky: Saracénia
Čeleď: Sarraceniaceae - saraceniovité
POPIS:
Listy vyrůstají v přízemní růžici, jsou přetvořeny v láčky barvy zelené s červeným síťováním, mohou dosahovat délky až okolo 45 cm. Květy o průměru až 10 cm jsou tmavě červené, existují však i formy s květy zelenožlutými. Na rozdíl od ostatních špirlic nemá tento druh nad ústím láčky "stříšku", ta je zde tvořena jen jakýmsi lemem, takže vnitřek láčky je ředěn srážkami. Princip lapání kořisti je stejný jako u špirlice bělolisté.
ROZŠÍŘENÍ:
Severní Amerika, na severu od střední Kanady, přes Velká jezera, na jihu až po Mexický záliv.
PĚSTOVÁNÍ:
- Teplota: Tento druh špirlice je částečně mrazuvzdorný, takže jej lze pěstovat celoročně venku. Na zimu je třeba však rostliny chránit např. vrstvou slámy, mechu, chvojí nebo fólie, neboť holomrazy pod -8 °C je mohou poškodit až zcela zlikvidovat.
- Umístění: Slunné stanoviště.
- Zálivka: Hojná, v přírodě často roste přímo na březích vodních toků. K zálivce by měla být používána výhradně dešťová voda.
- Zemina: K pěstování se užívá čistá hrubší rašelina nebo její směs s říčním pískem či ještě s dřevěným uhlím.
- Množení: Množí se buď dělením trsů nebo semeny, která se sází ihned po dozrání (na podzim) na povrch vlhké rašeliny (nezasypávají se, pouze se k substrátu přitlačí). Výsev je dobré nejprve na dobu asi 4 až 6 týdnů umístit v ledničce (při teplotě 1 až 5 °C) a teprve po té jej přemístit do teplejšího prostoru (17 až 20 °C).