Verbascum nigrum - divizna černá
Slovensky: Divozel čierny
Čeleď: Scrophulariaceae - krtičníkovité
POPIS:
Vytrvalá 60 až 100 cm (někdy až 140 cm) vysoká bylina. Lodyha přímá, načervenalá až červenohnědá, nevětvená nebo pod květenstvím nečetné, tenké větve. Přízemní listy řapíkaté, protaženě vejčité, na bázi srdčité, hrubě vroubkované, řídce chlupaté nebo lysé. Lodyžní listy výrazně menší, podobného tvaru, v horní části přisedlé. Květenství sestává z klubíček nejčastěji po 5 až 8 květech uspořádaných do klasu. Květy světle žluté (výjimečně bílé), při ústí fialově skvrnité, tyčinky hustě fialově vousaté. Plodem je tobolka. Kvete v VI až IX.
STANOVIŠTĚ:
Rumiště, náspy, okraje silnic a cest, příkopy, suché louky, meze, železniční náspy, lesní paseky, navážky, lomy, terénní úpravy v okolí novostaveb. Dává přednost půdám čerstvě vlhkým až vysýchavým, štěrkovitým až hlinitým, s dostatkem živin a dusíku.
ROZŠÍŘENÍ:
V ČR až do podhorských oblastí (max. nalezena ve výšce 900 m) roztroušeně, chybí však v Pavlovských kopcích a Jihomoravské pahorkatině. Celkově v celé Evropě kromě Pyrenejského a Apeninského poloostrova a nejsevernějších oblastí, dále na západní a jižní Sibiři.
LÉČITELSTVÍ:
Obsahuje zejména pentasacharid verbascosu, v listech je obsažen monoterpenoidní iridoidní glykosid aucubin, v květech jsou pak slizovité látky, karotenoidy, saponiny (verbascosaponin, verbascogenin), flavonoidy (rutin, hesperidin, apigenin, luteolin), a dále jsou přítomny třísloviny, éterické oleje, mastné substance, karbohydráty a tzv. thipsikyselina.
Sbíranou částí je květ (Flos verbasci), někdy jsou užívány i listy nebo kořen. Květ (s tyčinkami, ale bez kalicha) se sbírá postupně podle rozkvětu za suchého počasí od května do září a suší se co možná nejrychleji (nejlépe během jednoho dne) ve stínu nebo při umělém sušení za teploty do 60 °C.
Květ se užívá zejména při zánětlivých chorobách průdušek spojených s kašlem a při bronchiálním astmatu (usnadňuje odkašlávání). Látky v droze obsažené se vzájemně doplňují: Sliz vytváří na sliznici horních cest dýchacích ochranný povlak a chrání ji tak před drážděním a vysycháním, saponiny a flavonoidy zvyšují bronchiální sekreci a napomáhají tím rozpouštění hlenů. Mimo to má i účinky protizánětlivé, uvolňuje křeče a působí močopudně. Dle J.A.Zentricha lze drogu použít i při zánětlivých chorobách žaludku a střev. Květ smíchán s listem v poměru 1,5:2 podáván ve formě nálevu působí jako mírné projímadlo. Naklepané listy divizny bývají užívány jako obklady při otocích a vředech. Kořen divizny působí močopudně. Obklady z květů bývají užívány při léčbě bércových vředů, čaj z květů léčí poruchy činnosti sleziny a jater a reguluje menstruační cyklus. Při průduškových onemocněních je vhodné diviznu kombinovat s dalšími drogami, jako je např. bazalka, yzop, lípa, bez, sléz nebo tymián.
JEDY:
Semena divizny jsou jedovatá, obsahují toxin rotenon.
Starší komentáře návštěvníků těchto stránek:
(Tyto komentáře byly vloženy do původní verze tohoto webového herbáře a není možné už na ně přímo reagovat. Svůj příspěvek však mužete vložit dole.)Vlasta napsal(a) dne 3.7.2014:
Začátek července VVP Libavá
Jarmila Osohová napsal(a) dne 8.7.2013:
8.7.2013 nalezena na úpatí Jeseníků, asi ve výšce 400m.
šárka napsal(a) dne 27.6.2013:
roste i na vysočině okolí pacovska,
Anonym napsal(a) dne 25.7.2010:
23.7.2010 nalezena ve vinohradu mezi hlavama na začátku řádku kousek od lesa mezi Strážnicí a Mlýnkami /JM kraj/.
bobeš napsal(a) dne 27.7.2008:
Roste i pod Pálavou včera jsem ji tam viděla
- Petra napsal(a) dne 19.9.2008:
Na Jižní Moravě se vyskytuje spíše divizna rakouská, která je divizně černé velmi podobná.
Komentáře
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.