Lythrum salicaria - kyprej vrbice (kyprej obecný)
Slovensky: Vrbica vŕbolistá
Čeleď: Lythraceae - kyprejovité
POPIS:
Vytrvalá, 30 až 200 cm vysoká bylina. Lodyha přímá, tupě až křídlatě 4hranná, dole lysá, výše srstnatá. Dolní lodyžní listy vstřícné nebo v přeslenech, vejčité nebo kopisťovité, přisedlé, střední lodyžní listy vstřícné nebo střídavé, podlouhle až čárkovitě kopinaté, přisedlé až poloobjímavé, horní listy střídavé, čárkovitě kopinaté, všechny listy celokrajné nebo jemně pilovité. Květy po 2 až 6 ve skupinách, dohromady skládají 10 až 20 cm dlouhé klasy, 6četné, červenofialové, vzácně červené nebo bílé. Kvete v VI až IX.
STANOVIŠTĚ:
Vlhké, alespoň krátkodobě zaplavované louky, břehy, rákosiny, vlhké příkopy, strouhy, mokřady, rašeliniště, bažinné lesy, preferuje půdy střídavě vlhké až bahnité, kyselé, dusíkaté a stanoviště slunná, méně polostinná.
ROZŠÍŘENÍ:
V ČR v nížinách a pahorkatinách dosti hojně až roztroušeně, ve vyšších polohách roztroušeně až vzácně. Celkově roste v Evropě na severu po Skotsko a jih Skandinávie, ve Finsku a v evropském Rusku asi po 67° severní šířky, na Altaji, na jihu zasahuje na sever Afriky, do Malé Asie, Íránu a Afghánistánu, izolovaně se vyskytuje v Číně, Koreji, Japonsku a na Sachalinu, zavlečen byl do Severní Ameriky.
LÉČITELSTVÍ:
Sbírá se kořen (Radix lythri) a to na jaře nebo na podzim nebo kvetoucí nať (Herba lythri).
V kořeni jsou obsaženy třísloviny, v semenech je glykosid lythranin a blíže neurčené alkaloidy, v nati je přítomen glykosid salicarin, silice, pryskyřice a třísloviny, v květech jsou flavonoidy, tanin, hydrát železa, pektiny, sliz, tuky a organické soli.
Kořene se užívá při průjmech (včetně krvavých), při zánětu žaludku a střev nebo při ženském krvácení, má rovněž močopudné účinky. Natě se užívá při epilepsii a při šumění v uších, ve všech těchto případech vnitřně ve formě odvaru (2 až 3 šálky denně). Kašovité obklady z čerstvé natě se užívají na nehojící se rány, tinktura (30 až 35 kapek 2x až 3x denně) mívá pozitivní vliv při některých typech bolestí hlavy (z nachlazení, „z revmatismu“, z průvanu, někdy i při migrénách).
O tom, že kypreje bylo v léčitelství užíváno už v pradávných dobách, svědčí i latinské rodové jméno, které je odvozeno z řeckého lythron, což znamená krev vytékající z rány (byliny se v minulosti užívalo zejména na zastavení krvácení).
DALŠÍ UŽITÍ:
Mladé výhonky kypreje se v minulosti (zejména ve Francii) přidávaly do různých salátových směsí.
