Kolokvinta (Citrullus¹ colocynthis L.), u Presla kopva, jest 1letá bylina vnikající svislým kořenem až 15 m hluboko do země. Lodyha její jest položená, as 1 m dlouhá, větvitá, drsně chlupatá a vyrůstají z ni dlouze řapíkaté, srdčitovejčité, dlanitě v tupé laloky rozeklané, chlupaté listy a vedle listů jednoduché úponky.

Úžlabní žlutavé květy jsou jednodomé, podobného složení jako květy naší okurky nebo posedu, s nimiž kolokvinta náleží do čeledi rostlin tykvovitých (Cucurbitaceae).

Z pestíkových květů dospívají kulovaté, posléze žloutnoucí, dužnaté bobule zvíci pomorančů.

Kolokvinta roste planě v krajinách okolo Středozemního moře, zejména v Malé Asii a v sev. Africe a také se místy v jižní Evropě pěstuje na polích.

Plody obsahují v tenké slupce velice hořkou houbovitou dužninu, ze které připravují extrakty proti zatvrzelé zácpě a vodnatelnosti. Za tou příčinou přicházejí tyto plody - oloupané a usušené a následkem toho velice lehké - do obchodu, pod jménem kolokvintových jablek (poma coloquinthidis) zvláště ze Španěl, Marokka a Sýrie. V novější době se jich však v lékárnách užívá již poskrovnu.

Nemáte oprávnění psát komentáře.