Habzelie1 aethiopská (Habzelia aethiopica DC.) jest statný strom z čeledi rostlin láhevníkovitých (Anonaceae). Listy jeho jsou střídavé, krátce řapíkaté, kopinaté vejčité, celokrajné.

Habzelie etiopská - Xylopia aethiopica

Květy, vyrůstající v postranních chudých svazečkách, mají trojklaný kalich, 6 úzkých korunních plátků, četné tyčinky a větší počet svrchních semeníků, z nichž dospívají protáhlé, 4-5 cm dlouhé, vícesemenné, posléze leskle červené luskovité bobule štiplavě peprné chuti.

Habzelie jest domovem v horké Africe. Zejména ji pěstují hojně při zálivu Quinejském, od čehož má část pobřeží tohoto zálivu název „pobřeží pepřové“. Peprnými plody, které sušením zčernají, koření si domorodci svoje pokrmy a v některých územích jim slouží za drobnou minci „kimba-kumba“ zvanou. Zdá se, že koření, které dováželo se do jižní Evropy z Egypta dříve než podnikl Alexandr Vel. výpravu do Vých. Indie, pocházelo právě z tohoto stromu. Také do našich zemí se druhdy toto koření z Afriky dováželo pod jménem pepře egyptského neboli aethiopského, jak o tom svědčí zmínka v Herbáři Mathiolově2.

Pozn. Kromě habzelie aethiopské dávají kořenné plody ještě některé jiné druhy habzelií, které rostou netoliko v Africe, ale i v horké Americe, na př. h. vonná (Habzelia aromatica DC.), h. velkokvětá (H. grandiflora St. Hil.) atd.

1Černoši afričtí zovou tuto rostlinu habzeli.

2„Jest mimo tyto již dotčené ještě i jiný pepř, kterýž k nám s jiným kořením z města Alexandrie egyptské přinášejí. Roste v dlouhých luscích jako hrách nebo faseoli. Toho pepře mouřenínové černí užívají proti bolení zubů, rovně jako my pertramu. Rozkusují jej v ústech a na zubu bolavém drží." (Mathiolův Herbář str. 179).

 

 

Nemáte oprávnění psát komentáře.