Gentianella campestris - hořeček ladní (hořec luční)
Syn.: Gentiana campestris, Amarella vulgaris, Cicendia campestris, Eyrythalia campestris, Eyrythalia obtusifolia, Gentiana albiflora, Gentiana catalaunica, Gentiana pascuorum, Gentiana suecica
Slovensky: Horček poľný
Čeleď: Gentianaceae - hořcovité
POPIS:
Jednoletá až dvouletá, 5 až 30 cm vysoká bylina. Lodyha je přímá, často již od spodu větvená. Přízemní i lodyžní listy jsou vejčité až kopisťovité, 1 až 2,5 cm dlouhé, přízemní jsou na vrcholu tupé, lodyžní špičaté. Květy vyrůstají jednotlivě na koncích větví nebo v paždí listů, jsou 4četné, fialové, zřídka i bílé, až 3 cm dlouhé, v ústí dlouze třásnitě chlupaté. Kalich je 4dílný, trubkovitý, s výrazně nestejnými cípy, 2 vnější jsou široce kopinaté a takřka překrývají cípy vnitřní, které jsou úzce kopinaté a zřetelně užší nežli cípy vnější. Plodem jsou tobolky. Kvete v VI až X.
STANOVIŠTĚ:
Chudé a sušší trávníky, krátkostébelné louky, meze, pastviny, vřesoviště, okraje lesů, na půdách chudších, dusíkatých, spíše slabě kyselých, na vápnitých i silikátových podkladech.
ROZŠÍŘENÍ:
V ČR dříve rostl roztroušeně zejména v severních, severozápadních a jihozápadních Čechách a na severní Moravě (izolovaně i ve středních Čechách), v současně době se jedná o vymírající druh známý pravděpodobně jen ze dvou posledních lokalit. Celkově roste v západní, severní a střední Evropě včetně Islandu, na západě od Velké Británie, na východě po Pobaltí, na jihu po Pyreneje a sever Itálie.V Alpách vystupuje do nadmořských výšek až 2900 m.
UŽITÍ:
Kořeny hořečku ladního bývaly v severní Evropě užívány při vaření piva jako náhražka chmele.
