Malva sylvestris - sléz lesní
Slovensky: Slez lesný
Čeleď: Malvaceae - slézovité
POPIS:
Dvouletá až vytrvalá, 30 až 180 cm dlouhá bylina. Lodyha větvená, obvykle chlupatá. Listy dlouze řapíkaté, téměř do poloviny 3 až 7klané, zubaté. Květy nejčastěji po 2 a 6 v úžlabí listů, květní stopky nejsou skloněné, kališní lístky vejčité, korunní lístky až 2 cm dlouhé, podlouhle obvejčité, hluboce vykrojené, fialově růžové, nachové až černofialové, vzácně bílé, s tmavými žilkami. Kvete v VI až X.
STANOVIŠTĚ:
Rumiště, pustá místa, podél plotů, zdí, cest a silnic, návsi, komposty, okraje polí, preferuje půdy silně dusíkaté, proto obvykle v blízkosti lidských sídel (zemědělských usedlostí).
ROZŠÍŘENÍ:
V ČR nerovnoměrně, častěji v teplých polohách, v horských oblastech chybí. Původně zřejmě jen od východního Středomoří po Střední Asii, v současnosti roste v téměř celé Evropě a Asii, zavlečen i do Severní a Jižní Ameriky, jižní Afriky, Austrálie a na Nový Zéland.
LÉČITELSTVÍ:
Použití v léčitelství stejné jako u slézu přehlíženého, ceněna je zejména odrůda mauritiana.
DALŠÍ UŽITÍ:
Modrofialových až černomodrých barviv z květů (glukosid malvin a diglukosid malvidin) se dříve užívalo k barvení vlny, octa, vín či jiných nápojů.
PĚSTOVÁNÍ:
Pěstuje se v několika odrůdách lišících se zejména barvou květů. Vyžaduje slunné stanoviště a běžnou zahradní půdu s dostatkem dusíku. Množí se semeny nebo řízky, obé se sází na jaře do pařeniště.
Komentáře
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.