Helleborus purpurascens - čemeřice nachová
Slovensky: Čemerica purpurová
Čeleď: Ranunculaceae - pryskyřníkovité
POPIS:
15 až 45 cm vysoká bylina, stonek silný, lysý, na bázi hnědočerveně zabarvený. Přízemní listy dlouze řapíkaté, čepel dlanitě členěná, úkrojky kopinaté, pilovité, jen u báze celokrajné, v mládí chlupaté. Květy obvykle po 3, poněkud skloněné, okolo 5 cm velké, okvětní lístky na vnější straně purpurové, na vnitřní zelené. Kvete v II až IV.
ROZŠÍŘENÍ:
Planě roste ve východní Evropě a části střední Evropy (např. východní Slovensko), v ČR jen vzácně zplaněle, často se však pěstuje na zahradách.
JEDY:
Stejně jako jiné druhy čemeřic obsahuje glykosidy heleborein, heleborin a helebrin. Heleborein má silně dráždivé účinky na sliznici a způsobuje zánět spojivek, kýchání apod. Při větších dávkách dráždí trávící ústrojí, jen velmi zvolna se vstřebává. Heleborin působí na nervy, v lékařství se někdy užíval helebrin, jenž zesiluje srdeční stah. Otrava se projevuje pálením v ústech, silným sliněním, zvracením, průjmem i bolestmi zažívacího traktu. Puls bývá pomalý a nepravidelný, zorničky rozšířené, člověk pociťuje slabost, závratě, někdy upadá do bezvědomí. Prognóza otrav čemeřicí je vždy vážná! Nedojde-li po požití čemeřice ke spontánnímu zvracení a průjmu, je nutné je vyvolat, jako první pomoc se podává aktivní uhlí, okamžitě je však třeba přivolat lékařskou pomoc!
PĚSTOVÁNÍ:
Čemeřici vyhovuje hlinitá půda s bohatým obsahem humusu (pH okolo 7) a umístění v polostínu až stínu. Rostlinu lze množit dělením a to na jaře po odkvětu, jednotlivé oddělky by měly mít alespoň 4 pupeny a sází se na venkovní záhony asi 30 cm od sebe. Pokud rostlinu v první polovině listopadu vyjmete ze záhonu a umístíte do skleníku vyhřátého na 6 až 8 °C, dočkáte se možná vykvetení čemeřice o Vánocích, tj. asi během 40 dní, při teplotách do 17 °C (ne vyšších) i dříve, ale kvalita květů může být horší.
